Kurz Cesta ke zdraví: 08. Vliv psychiky na tělo

Mnoho projevů našeho těla není přímo spojených s vnějším prostředím, myslím tím například když sníme jedovatou houbu, tak nám bude špatně, ale někdy nás bolí třeba žaludek bez objektivních příčin. Obecně se dají fyzické problémy rozdělit na dvě kategorie, jedny mají objektivní vnější příčinu (nedostatek nějakých látek, třeba vitamínů, nestřídmá strava nebo přebytek chemikálií) a druhé  vznikají v úrovni naší psychiky, která následně ovlivní i tělo.

Všichni víme, jak může stres nebo strach zhoubně působit na naše tělo, doslova ho sžírat zevnitř. Je pravda, že naše psychika má na tělo větší vliv, než fyzické příčiny, ale mnohdy je snazší začít přímo u těla, což většinou rychle ovlivní také naší psychiku. Každopádně každý jsme jiný, takže je v pořádku začít z kterého “konce” je nám příjemné. Vyčištění těla na fyzické úrovni je vlastně taková první pomoc pro naši psychiku, obrovsky to sníží tlak a my máme v tu chvíli mnohem větší možnost vnímat svoje zdraví ze širší perspektivy.

Typickým příkladem vlivu psychiky na tělo je takzvaná funkční neplodnost žen, kterou trpí až každá pátá žena. Fyzicky je žena naprosto zdravá a přesto nemůže otěhotnět. Většinou k tomu dochází úpornou snahou otěhotnět, respektive strachem, že to nevyjde. Mnoho takových žen lehce otěhotní, když tento tlak zmizí, třeba tím, že si dítě adoptují.

Dnes je na trhu mnoho krásných knih o psychosomatickém původu různých nemocí, od únavy až po rakovinu. V našem průvodci se na konkrétní problémy zaměřovat nebudeme, neboť to vezmeme z jiného konce.  Zaměříme se totiž na uvolnění “tlaku”, který přináší náš každodenní život v nechráněném prostředí :-D , tedy v rodině, v zaměstnání, ve škole…. A naučíme se tento stav cíleně udržovat. Když se to stane normou, chvilkový stres nám už neublíží a dočasné vychýlení z rovnováhy nám spíše dodá sílu vidět věci, které je třeba dělat jinak.

První důležitou věcí, kterou je třeba si uvědomit je, že se mnoho věcí, které nás zžírají, nemůžeme vyřešit my sami. Často jde o problém někoho blízkého, třeba starosti našich dětí, které bychom nejradši vzali na sebe a trápíme se jimi. V takovém případě je třeba chápat, že každý z nás si musí školou života projít sám, svým blízkým můžeme být dobrou oporou jen tehdy, když budeme vyrovnaní sami v sobě a to, co není naší životní lekcí necháme k řešení těm, kterým náleží. Nejde o to dělat, že cizí problémy nevidíme, ale není ani řešením chtít za všechny všechno řešit. Zrovna tak nic nevyřeším tím, že se budu stresovat proto, že dochází ke kácení deštných lesů v Amazonii. Buď se cítím povolána to aktivně řešit, tedy to beru jako součást mého životního “poslání” , nebo ne a potom sice kácení vnímám (nedělám, že se nic takového neděje), ale rozhodně se z toho nehroutím a neničím si svoje zdraví.

Mezilidské vztahy bývají velmi častým producentem stresu, známe to všichni. Kdo ví nejlépe, čím nás dokonale vytočit, než naše děti, rodiče a když se „zadaří“, tak i partneři? Dobrá zpráva je, že k nápravě nemůže dojít vnější změnou, tedy výměnou manželky, či vymazání tchýně ze svého života, ale jedině naší vnitřní transformací. Někdy, když máme pocit, že tlak z okolí je na nás příliš veliký, horko těžko rozlišujeme, kde jsme my a co už jsou ti druzí. Co z toho, co děláme, děláme kvůli sobě a co děláme jen proto, že si myslíme, že uděláme radost třeba manželovi a on pak bude mít celý večer dobrou náladu. Asi pro Vás nebude tajemstvím, že dobrou náladu mít nebude, protože ani my se z toho nebudeme cítit dobře. Když je totiž naší motivací strach – nyní myslíme zejména strach z toho, že si někdo všimne, že nejsme perfektní, nebo se ze strachu obáváme projevit, co skutečně chceme, necítíme se naplnění a je-li tomu tak dlouhodobě, máme zaděláno na pěknou patálii.

Rubriky Cesta ke zdraví | Napsat komentář

Napsat komentář