Epilepsie (padoucnice) – příčiny, léčba

Centrální nervový systém a jeho výše funkce jsou tou částí organismu, které nás dělají člověkem. Díky milionům nervových buněk dokážeme přemýšlet, učit se, uvažovat, racionálně se rozhodnout. Nervové buňky a všechny jejich spojení představují pro člověka jakýsi „počítač“, jehož správná funkce je důležitá k normálnímu každodennímu životu. Tak jako každý počítač, i ten náš se však může pokazit. Pokud nervové buňky nefungují tak, jak by měly, dochází k různým chorobným stavem. I za epilepsií se skrývá porucha nervových buněk. 

Co je epilepsie?

Nervové buňky nebo neurony si za normálních okolností posouvají informace jedna na druhou. Při epilepsii dochází k poruše vzniku a vedení nervových impulzů v nervových buňkách mozkové kůry. Podstatou samotného onemocnění jsou nadměrné výboje neuronů, které jsou pak zodpovědné za záchvaty.

Co způsobuje epilepsii?

Podstata epilepsie není dodnes zcela objasněna. Ví se však, že za jejím vznikem stojí několik rizikových faktorů. K těm největším patří:

Genetická predispozice – ne všechny, ale některé druhy epilepsie se dle moderni medicíny nejasným způsobem dědí a vyskytují v rámci rodin. Genetika se však dnes považuje jen za částečný důvod rozvoje epilepsie a téměř vždy se předpokládá ještě jiná, přidružená příčina.

Prenatální poškození-poškození mozku, i ty lehké, které vznikají v děloze z nedostatku kyslíku nebo živin se dnes považují za rizikový faktor rozvoje epilepsie hlavně u dětí.

Poranění mozku-všechny poranění mozku se po vyhojení stávají potencionálním zdrojem epileptických výbojů.

Cévní mozková příhoda – anamnéza cévní mozková příhoda je také rizikovým faktorem epilepsie.

Jiná onemocnění – záněty mozku, mozkových blan nebo AIDS taktéž provázejí epileptické záchvaty.

Jak vypadá záchvat epilepsie?

Protože mozek řídí všechny funkce organismu, může se i epileptický záchvat projevit postižením různých funkcí člověka. Obecně rozlišujeme dva druhy epileptických záchvatů a to záchvaty generalizované a záchvaty fokální.

Generalizované záchvaty postihují celou mozkovou kůru a proto obecně postihují člověka komplexně. Patří k nim záchvaty celotělových křečí, klonických (rytmické kontrakce svalů) nebo tonických (ztuhnutí svalů), případně smíšených tonicko-klonických. Dále známe záchvaty atonické (náhlá ztráta svalového tonu) a myoklonické (záškuby svalů). Speciálním druhem záchvatů generalizované formy epilepsie jsou takzvané absence, které necharakterizuje zapojení svalů. Provází jejich náhlý výpadek vykonávané činnosti a koukání do prázdna. Postihují zejména děti. Ty si takový záchvat nepamatují a po něm se normálně vrátí k předchozí činnosti, jakoby se nic nestalo.

Fokální epileptické záchvaty mohou vznikat kdekoliv v mozkové kůře. Podle toho je doprovázejí i symptomy. Pokud například začne záchvat v centru pro zrak, má člověk poruchy zrakové. V případě záchvatu v centru pro sluch, bývají symptomy ze strany sluchu. I fokální záchvaty se mohou rozvinout do generalizované formy a pak přecházejí do jedné z forem generalizovaných záchvatů.

Jak léčíme epilepsii?

Léčba epilepsie je v každém případě náročná. Jde obvykle o léčbu celoživotní, kdy se jen velmi málo nemocných lidí zlepší natolik, že mohou léčbu vysadit úplně. Vedle chemických léků na epilepsii existují i ​​přírodně přípravky, které dokáží zlepšit průběh onemocnění. Zde jsou:

Noni (Morinda citrifolia) – pomáhá zlepšovat mnoho symptomů, které vznikají při opakovaných záchvatech.

Rozchodnice růžová (Rhodiola rosea) – navozuje dobrou náladu a působí proti stresu tím, že zvyšuje vyplavování serotoninu.

Ginkgo Biloba – pomáhá správnému prokrvení orgánů a tedy i mozku.

Komplex vitaminů B a hořčík – zabraňují vzniku tonických křečí, podporují správnou funkci nervového systému.

Rubriky Přírodní léčba nemocí | Komentáře nejsou povoleny.