Archiv rubriky: Přírodní zahrady

Myslete v zimě na ptáčky

Při mrazech a sněhové pokrývce myslete na ptáčky a můžete-li, připravte jim něco na přilepšenou. Nejlépe slunečnicová semínka a hovězí lůj.

vstb807455kkhlv_0_20170105081658_7

 

více

Poselství stromů

více

Využití esenciálních olejů na zahradě

více

Přírodní zahrady – Co se slimáky?

více

Bylinková spirála

Jednou z velkých radostí, kterou vám může přírodní zahrada přinášet, je neustálý přísun bohaté nabídky čerstvých bylinek z bylinkové spirály rovnou na váš stůl…

více

Sluneční past: zlepšujeme mikroklima na záhonech

Chytrým designem a drobnými šikovnými detaily lze neuvěřitelným způsobem pozměnit mikroklima záhonu, zvýšit teplotu a vytvořit tak vhodné podmínky pro většinu běžně pěstovaných rostlin. Sluneční past je jedním z triků, jehož princip se v permakultuře používá na záhonech i v měřítku celých zahrad.

Klasická sluneční past má tvar podkovy, přičemž její otevřená část směřuje na jih, odkud nejvíce svítí slunce. Na východní a západní části vysazujeme rostliny, jejichž maximální vzrůst se směrem k severu zvyšuje, a tím vytváří ochranu uvnitř záhonu proti chladu a větrům a přitom ráno a večer nestíní. Vnitřní mikroklima je tím nastaveno na maximální zachycování slunečního svitu a je chráněno proti ochlazování a vysoušení větry ze severu, východu a západu, čímž se prodlužuje vegetační doba. Rostliny z hraniční části sluneční pasti navíc dopadající sluneční záření dovnitř sluneční pasti odrážejí.

Sluneční pasti můžeme doplňovat i o další prvky, které jejich účinnost ještě zvýší. Mezi ty nejjednodušší patří umisťování kamenů, které akumulují teplo během dne a v noci jeho vyzařováním zvyšují teplotu celého záhonu. O něco složitější, leč o to zajímavější je přidání vodní hladiny jižně od pasti. Odrazem slunečního záření se v záhonu zvyšuje teplota, vodní dílo je zde však navíc trvalým zdrojem vláhy a vlhkosti a díky hraničnímu efektu (11 pravidlo v článku 12 permakulturních principů) vytváří možnost pro vyvinutí nových specifických vztahů a tím i podmínek.

Sluneční pasti můžeme budovat v libovolném měřítku – od těch malých na několik rostlinek, až po design celé zahrady. Omezeni jsme jen vzrůstem rostlin použitých v severní části. Určitě se nám vyplatí princip sluneční pasti aplikovat při plánování výsadby stromů a keřů – jižní část necháváme otevřenou, nebo zde umístíme jen keře malého vzrůstu, aby nestínily do vnitřní zahrady. Směrem k severu se rostliny na hranici pozemku zvyšují a vytváří tak bariéru proti větrům a zachycují dopadající sluneční záření uvnitř zahrady. Na větších pozemcích se obvykle velké sluneční pasti opakují podle místních podmínek a zónování a skládají se do jednoho velkého celku. Podle dispozic našeho pozemku sluneční pasti libovolně upravujeme, aby co nejlépe sloužily svému účelu. Pokud nám tedy vanou časté západní větry, je třeba zesílit ochranu ze západu, aby nedocházelo k přílišnému ochlazování vnitřního prostoru zahrady, přestože se tím třeba budeme muset vzdát večerního slunce.

více

Mulčování – zdroj živin pro půdu

V tradičním českém zahrádkaření má mulčování (navíc pouze v hobbymarketech zakoupenou jehličnanovou kůrou) své místo jen jako okrasa koniferových hájků. Může však nabídnout o tolik více!

více

Zvýšené záhony

Jedním z hojně využívaných permakulturních prvků jsou zvýšené záhony. Díky vyvýšení oproti okolnímu profilu a často i ohraničení ohrádkou z různých přírodních materiálů poskytují řadu výhod. Podstatou zvýšených záhonů je taková šířka, abyste na ně nemuseli vstupovat a přesto všude dosáhli.

více

Nejlepší je domácí – pěstujeme česnek

Při úvahách, zda se pustit do pěstování česneku, pokud na něm máme vhodný kousek pozemku, stojí za to uvážit, že náš česnek bude mít jednak nepoměrně vyšší kvalitu a zdravotní i chuťové působení než česnek z obchodu, jednak že koupit pořádný česnek není levná záležitost – a v rodině jeho milovníků se ho spotřebuje opravdu hodně! Pokud každý člen domácnosti spotřebuje denně průměrně jediný stroužek česneku, vychází to asi na 2 kg česneku na osobu za rok. Vynásobíme to počtem členů rodiny a podělíme počtem stroužků v cibuli (hlavičce) zvolené odrůdy, přidáme rezervu 25% navíc – a víme, kolik česneku máme nasadit! Sadbu si můžeme objednat u šlechtitelů, což jde udělat i po internetu.

Který česnek si zasadit?

Vybrat si musíme nejdříve mezi paličáky a nepaličáky. První název nesignalizuje varování před česnekem vzdorovitým či tvrdohlavým – označují se tak odrůdy česneku, které vytvářejí na vrcholu palici, kulovité květenství s květy a pacibulkami. Musíme vědět, že toto květenství je třeba odstranit, rostlina ho živí na úkor našeho výnosu. Oproti tomu nepaličáky nevybíhají do květního stvolu a nevytvářejí pacibulky a stroužky v jejich cibuli jsou bílé. Zajímavé je, že i když pěstování nepaličáků je snazší, lépe se přizpůsobují místním podmínkám pro pěstování a lépe se i skladují, u nás se na rozdíl od většiny ostatní Evropy víc pěstuje česnek paličák.

Odrůdy česneku se také liší dobou výsadby. V září, říjnu nebo i až v listopadu (raději ale dříve, aby spolehlivě zakořenil před zamrznutím půdy) se sází česnek ke sklizni začátkem léta. Mívá vyšší výnos, ale není to nejlepší česnek na skladování. Česneky vysazované na jaře můžeme dávat do země, až rozmrzne půda, ale pozdě není ani až v květnu. Sklízí se už o prázdninách, koncem jara vysazený samozřejmě později, ale v každém případě jarní sadba mívá kratší vegetační dobu a tím nižší výnosy. Pěstitelé často dávají přednost podzimní výsadbě, i když některé jarní odrůdy lépe odolávají chorobám, zejména houbovým.

Stanoviště pro výsadbu

Dobře se česneku bude dařit na slunném, suchém a vzdušném stanovišti. Půda, ve které ho budeme pěstovat, by měla být písčitá nebo hluboká hlinitá. Česnek je rostlina středně náročná na živiny. Před výsadbou půdu zryjeme, a pokud máme těžkou půdu, přidáme do ní písek. Pohnojíme dobře uleželým kompostem, nevhodný je chlévský hnůj. Na stejné místo se má česnek vysazovat jen jednou za čtyři roky. Není vhodné pěstovat ho na místě, kde jsme v poslední sezóně pěstovali některou z plodin náročných na živiny, jako jsou například rajčata nebo okurky.

Ochránce ostatních rostlin

Česnek se (spolu například s hřebčíkem královským) doporučuje i jako ekologická ochrana ostatních rostlin proti hrabošům. Předpokladem účinnosti je, že v roli odpudivé rostliny musí česnek obklopovat ohrožená místa jako hustý prstenec. Pronikavé pachy jsou hrabošům nepříjemné a při troše štěstí (našeho) se odstěhují o kus dál. Také se za stejným účelem doporučuje česnek vkládat do chodeb hrabošů, jinou obdobně působící možností jsou větévky zeravu nebo hlava sledě. Česnek také odpuzuje mšice.

V řádcích pěkně od sebe

Sázíme stroužky, nebo pacibulky z květenství. Jako sadba se hodí jen stroužky obvodové a sází se do země špičkou vzhůru. Pokud sázím na podzim, bude to do hloubky 6-10 cm – na jaře sázíme mělčeji, ozimy hlouběji. Doporučuje se stroužky při výsadbě zahrnovat trochou písku, lépe vzejdou. Rozestup mezi řádky zachováváme alespoň 20 cm, spon (vzdálenost stroužků v řádku) minimálně 6 cm.

Tajné tipy pro sázení

Obzvlášť nádherný česnek nám vyroste, když budeme sázet česnek s ubývajícím měsícem. Lhostejné také není, ve kterém znamení se měsíc při sázení česneku nachází. Ze znamení zvířetníku čili zvěrokruhu jsou sázení česneku nejpříznivější Ryba a Štír.

Čekáme – moc nezaléváme

Po výsadbě zalijeme, ale v průběhu pěstování rozhodně není nutná vydatná zálivka – česneku mnohem víc škodí trvalé přemokření, než by mu škodilo sucho. Zaléváme ho jen při dlouhodobém suchu, pokud nastane v květnu a červnu. U paličáků odstraňujeme květenství. Rostliny, které napadli škůdci a choroby, nekompromisně celé vytrhneme – a nedáme je na kompost, musíme je kvůli šíření infekcí zničit.

Kdy je čas sklizně?

U jednotlivých odrůd sice uvádíme termíny, kdy se zpravidla sklízí, ale samozřejmě víc než na kalendáři záleží na oblasti, počasí a dalších místních podmínkách. Zralý paličák poznáme podle toho, že se začínají narovnávat dříve zkroucené květní stvoly s pacibulkami (pokud jsme je už dávno nevytrhli) a zejména tím, že stvoly a listy žloutnou. Signalizací zralosti nepaličáku je polehávání natě – vytáhneme je, když listy asi z poloviny leží na zemi. U přezrávajícího česneku se začínají oddělovat a rozpadat  stroužky. Rostliny bychom měli vytahovat z půdy za suchého počasí.

Tajné tipy pro sklizeň

Česnek je zelenina, jejíž plody vyrůstají pod zemí, proto se má sklízet tehdy, kdy nám vládne zemské znamení (Býk, Panna, Skopec) a zároveň na nebi ubývá měsíc.

A co dál?

Sklizený česnek svážeme do svazků nebo spleteme do copů a rozvěsíme na místo s dobrým prouděním vzduchu, aby k němu mohl vzduch ze všech stran. Nikdy česnek nesušíme na přímém slunci. Ideální je dobře větraná půda. Kromě vyvěšení je dobrá možnost rozložit česnek na rošty nebo rámy s vypnutým pletivem.

Vyvěšení na suchém, dobře větraném a chladném místě je i optimální způsob, jak česnek skladovat. Většina z nás ale tuto možnost nemá, proto po vysušení nať odstřihneme 3-4 cm nad cibulí a zkrátíme také kořínky. Hlavičky česneku skladujeme v síťkách nebo v jedné vrstvě na lískách nebo nízkých košících.

Česnek vždy uložíme odděleně od ostatních potravin, aby nenačichly typickým česnekový pachem. K tomu jsou zvlášť náchylná jablka.

Trvanlivost česneku závisí na skladovacích podmínkách (sucho, chlad), kvalitě a odrůdě. Spolehlivě skladovatelný bývá v průměru jeden rok, nejvíce účinných látek obsahuje první dva měsíc po sklizni a postupně jich ubývá.

Rada: Šikovné je na skladování česneku nastříhat staré punčocháče a hlavičky v nich navázat na uzel a vyvěsit.

Jak uplést česnekový cop?

Vezmeme první česnek (s co nejdelší natí) a do kříže přeložíme druhý. Z první rostliny bude hlavní vodicí „stonek“. Vezmeme třetí česnek, přehneme přes druhý a ten zvedneme k vodicímu stonku… A tak pokračujeme, vodicí stonky můžeme i navazovat. Zakončíme provázkem, vytvarujeme a vyvěsíme. Provázkem můžeme česnek i provlékat během pletení, cop lépe drží. Svázáním konců copu k sobě vytvoříme efektní česnekový věnec.

Rada: Krásný cop jako ozdoba kuchyně budeme mít, když do něj zapleteme barevné slaměnky. Použít jde také mochyni (oranžové „lampionky“), statici nebo sušené makovice a barevné stužky – fantazii se meze nekladou!

Jedlý česnekový „pugét“

Potřebovat budeme pořádně vyvěšené a vysušené rostliny s dlouhými stonky. Odstraníme kořínky, potom česnek otočíme palicemi vzhůru. V obyčejné velké lahvi vydrží taková česneková kytice v dobrém sklepě bez klíčení a do příští úrody. Pár sušených hlaviček česneku můžeme v kuchyni postavit do džbánu třeba mezi vařečky, krásně to vypadá a česnek takto rázem máme při vaření po ruce.

Pěstovat na zahrádce jde i česnek mědvědí!

Najít pro něj ale musíme stinné nebo pohostinné místo s vlhkou, humózní půdou. Vysázíme trsy cibulek po zhruba deseti kusech. Nepřihnojujeme.

Zpracovala: Anežka, www.PrirodniCestou.cz

více

celkem 14 článků na 2 stranách