Spirály života 2: Úvod do světa emocí

V minulé kapitole jsme se zabývali slastí, která spolu s bolestí, jež je jejím protipólem, dohromady tvoří reakci, kterou vnímáme jako emoce. Emoce jsou instinktivní reakcí na slast a bolest. Emoce jsou pohyb (pohybují se směrem od nevědomí do našeho vědomí), je to stálý proud a blokovat prožívání nějaké emoce znamená zamezovat jejímu pohybu. V takovém případě se emoce zasekne v našem nevědomí, místo toho, abychom jí vědomě prožili. Vyhýbáme-li se prožití emoce, naše nevědomí se plní bloky, které mohou v našem životě nadělat pěknou paseku, protože nás pak nutí jednat z nevědomých motivací.

Proud emocí dodává tělu energii, je to pohyb životní síly a díky tomuto pohybu dosahujeme změny.

Emoce jsou základem našeho navigačního systému, jejich podstata tkví ve snaze zbavit se toho, co nám působí bolest a soustředit se na to, co nám přináší slast. Už však víme, že i honba za slastí je dvousečnou zbraní. Když chceme udělat ve svém životě nějakou změnu, začátek může být nepříjemný i bolestivý (když třeba začneme běhat) a naší tendencí by mohla být výmluva, že když to bolí, je to špatně, protože se přeci chceme cítit skvěle. A tak nechtěné emoce, za kterými se ovšem skrývá posun vpřed, potlačujeme, což nám odčerpává energii, protože pokud umožníme všem svým emocím se projevit, uvolníme napětí a naše řeka může klidně plynout svým korytem.

Naopak i nadměrné potlačovaní slastí, které nám pomáhají naplnit a prožít emoce, které ke svému radostnému životu potřebujeme, nás tlačí k nadměrnému požitkářství (třeba v jiné životní oblasti) a slast se tím mění v bolest. Dostáváme se tak do začarovaného kruhu.

Pokud chceme uvolnit naše vědomí pro vzestup do vyšších čaker, musíme uspokojit základní oblasti této úrovně, abychom neměli pocit, že i když je náš život zabezpečen hmotně, i když jsou naše těla zdravá, přesto strádáme. Je třeba vyléčit naše emoce a jejich způsob prožívání.

Emoce jsou spojeny s naší 2. čakrou, která je převážně ženské energie, tedy pasivní energií. Proto naše emoce nejsou určené k tomu, abychom s nimi aktivně “pracovali”, snažili se je vyměnit za jiné, ale jsou čistými ukazateli stavu, ve kterém se nacházíme, naplňují nás tím, co cítíme, ale zároveň v sobě obsahují energii, která nám umožňuje být změnou.

Proto není naším záměrem začít emoce záměrně léčit, vyléčit však můžeme náš vztah k nim a náš způsob jejich prožívání.

Emoce jsou jako proud řeky, který když se naučíme pozorovat, poznáme, jestli je její proud příliš pomalý a koryto vyschlé, nebo naopak je naše řeka emocí příliš rozvodněná a začíná proudit i do míst, kde nemá co dělat. Představte si sami sebe, jak plujete na kajaku v té řece. Občas plujete peřejemi, občas klidnou vodou, občas se seknete na mělčině. Plout s proudem může být skvělá zábava, ale občas je třeba svůj směr otočit a pádlovat proti proudu (občas to může být pěkná dřina) abychom zjistili, kde ta konkrétní emoce pramení. Co je její příčinou. Musíme proplout ohnivé území naší třetí čakry, abychom se dostali až do našeho srdce a tam zahájili léčbu. Pro tuto chvíli se naučte prostě pozorovat a plout, každá emoce je tu proto, aby nám ukázala, co se v nás děje, každá emoce si zaslouží naší láskyplnou pozornost.

Náš emoční navigační systém tedy funguje na principu, že když prožíváme emoci, která se nám moc nelíbí, je to vlastně hlášení z našeho srdce, že věříme něčemu, co není v souladu s pohledem našeho vyššího já. Jen změnou víry, či vyléčením srdce se naše emoce může změnit.

Všechna traumata, která jsou uložená v našem srdci a která mám ukazují na svou existenci přes naše emoce, mohou mít kořeny nejen v tomto našem konkrétním životě, ale mohla vzniknou i v životech minulých či můžou být dědictvím od našich předků. Často máme strach z něčeho, co jsme my sami nezažili, ale naši prarodiče ano. A ten strach se čas od času vyplaví z našeho nevědomí a brání nám užívat si našeho života. Proto je třeba k úspěšnému vyléčení našich emocí potřeba vyléčit naše srdce.

www.PrirodniCestou.cz

Rubriky Spirály života | Napsat komentář

Napsat komentář