Tajemství šťastného života

I třetí díly knihy Sára je perla :-) Připravila jsem pro vás ukázku z kapitoly „Odhodlání cítit se dobře“, ale sama jsem jí nazvala tak, jak to celé shrnul Šalamoun, protože to je opravdu tajemství šťastného života :-)

Sára, kniha třetí

Sára, kniha třetí

…. Sára se podívala na Šalamouna. „Přesně takhle se to děje, viď, Šalamoune? Něco se stane, něco, s čím nemůžeme nic udělat. A tak jen přihlížíme, jak se to děje. A máme z toho špatný pocit. A už se to v nás usazuje a mění nás to. A proto jsou taky starší lidi většinou méně šťastní, že jo? Jsou už celí zakrytí tou vrstvou usazenin.“

Je to tak, Sáro. Lidé si nacházejí nejrůznější starosti, a čím víc mají starostí, tím míň cítí radost. Ale jak víš, Sáro, nemusí to tak být. Nemusíš se nechat celá pokrýt usazeninami a vzdát se tak jasného vidění a štěstí. Můžeš svůj drahokam leštit, každý den kousek, a tak se ti podaří zachovat si jasnost a zářivost. A totéž můžou udělat úplně všichni, stačí jen, aby si vybírali myšlenky, ze kterých budou mít lepší pocti. Nemusíš myslet na to, co tě trápí, Sáro. Můžeš si vybrat ze spousty jiných myšlenek.

„Já vím, Šalamoune, jenže oni mi ničí moji pozorovatelnu!“

No, Sáro, máš plné právo si myslet tuhle myšlenku. Máš samozřejmě pravdu: byla to tvoje pozorovatelna a ty jsi to tam milovala. A teď to tam předělávají. To všechno je pravda. Ale já bych byl rád, kdyby ses sama sebe zeptala na tohle: „Jak se cítím, když si tohle myslím?“ A pokud si na to odpovíš: „Necítím se dobře,“ pak si vyber jinou myšlenku, která nebude kalit tvoji záři.

„Jenže jakou?“

Můžeš myslet třeba na to, že máte tenhle skvělý stromový dům, který pro vás znamená mnohem víc, než pro tebe znamenala tvoje pozorovatelna. Můžeš myslet na to, že sem můžeš přijít, kdykoliv budeš chtít. Můžeš myslet na houpání na laně nebo na svoje kamarády, na Setha s Anetou, nebo taky třeba namě, Sáro, na svého oblíbeného, mrtvého (ovšem jak se ukázalo, vlastně ne tak docela mrtvého) obdivuhodného sovího přítele.

Sára se rozesmála a Seth se k ní přidal.

Mysli na to, že řeka stále teče, slunce svítí, stále někdy prší a úroda na polích roste, vychází měsíc a váš stromový dům pořád stojí. A mysli na milion dalších úžasných věcí, ze kterých můžeš mít dobrý pocit, kdy se nad nimi zamyslíš, protože jsou přesně takové, jaké máš ráda. Nepříjemné pocity z tebe hned spadnou a ty se zas rozjasníš a rozzáříš a budeš se znovu cítit dobře. Taková totiž jsi, Sáro. Taková je tvoje přirozenost.

Časem se dostaneš do bodu, kdy si uvědomíš, že na ničem nezáleží tolik, jako na tvém dobrém pocitu. Sledování faktů a dokazování vlastní pravdy nebude zdaleka tak důležité jako nacházení myšlenek, ze kterých bys mohla mít dobrý pocit.

Sára mlčela. Bylo jí sice mnohem líp, ale pořád ještě ji něco trápilo. Šalamoun pomohl Sáře i Sethovi, aby se mohli cítit lépe, již mnohokrát, a pokaždé to mělo stejný průběh. Jakmile se začali lépe cítit, všechno se postupně obracelo k lepšímu a nakonec se daný problém zdárně vyřešil. Vzpomínala na to, jak se pan Wilseholm chystal pokácet vzrostlé stromy v místech, kde měli svůj stromový dům, a jak se oba se Sethem snažili netrápit se tím a cítit se dobře – a pak bylo všechno jinak a stromy mohly zůstat stát. Dokonce měli dovoleno si tam dál hrát. Myslela na to, jak se Sethův otec chtěl s celou rodinou odstěhovat z města. Tehdy se té oba se Sethem usilovně zaměřovali na dobré myšlenky a pocity a pak se děly zázraky, takže Sethova rodina nakonec v Sářině podhorském městečku zůstala. Takových zkušeností měla už celý dlouhý seznam.

Nakonec se tedy zeptala: „Šalamoune, pokaždé jsi nám pomohl, abychom se mohli líp cítit , a pak se všechno změnilo v náš prospěch. Už tolikrát jsi nás vytáhl z bryndy. Proč to tentokrát nejde?“

Šalamoun se usmál. Moje pomoc nespočívá v tom, že vás tahám z bryndy, Sáro. Já vás jenom učím, jak se dostat do stavu, do určitého vibračního stavu, který vám umožní vnímat přirozené štěstí.

„Jenže oni mi teď ruší moji pozorovatelnu, Šalamoune. Moje zamilované místo! Úplně mi ho zničí!“

Sáro, jak by ti bylo, kdyby tu tvoji pozorovatelnu objevilo ještě několik dalších dětí z města a chtěly by tam každý den chodit?

Sára se zamračila. „To by se mi nelíbilo.“

Ale co kdyby si to tam ty děti zamilovaly? Co kdyby to bylo taky jejich oblíbené místo?

„Aha, rozumím ti, Šalamoune, ty bys chtěl, abych se o to, co mám ráda, uměla podělit. Já vím, že bych to místo neměla chtít jen pro sebe, jenže…“

Chtěla by sis s nimi domluvit na tom, že se tam budete střídat? Zavedla bys nějaká pravidla, že na pozorovatelnu můžou děti až od určitého věku nebo určité výšky?

Sára se dál mračila. „Já nechápu, kam tím míříš, Šalamoune. Připadá mi to nějak moc složité. To bych si radši našla jiné místo jenom pro sebe. Ale…“

Máš naprostou pravdu, Sáro. Zařídit to tak, aby byli všichni spokojení, by bylo moc složité. Myslím, že bys to nedokázala, ani kdybys na to měla to let. Ale je něco, co můžeš udělat, a je to docela lehké. Můžeš se přestat zabývat tím, co tě trápí, a svou pozornost zaměřit na to, z čeho máš dobrý pocit. Zpočátku tě to bude stát určité úsilí, ale časem se v tom zdokonalíš a půjde ti to docela snadno. A než se naděješ, budeš se opravdu cítit báječně.

„Jenže moji pozorovatelnu mi to zpátky nevrátí.“

To ne, Sáro, ale nechceš ji mít právě proto, že ti v ní bylo dobře?

„Jo“

A když už ti je dobře i bez ní – nestačí to?

Sára mlčela. Chápala, jak to Šalamoun myslí. „Já si myslela, že nás učíš, jak to zařídit, aby se nám všechno dařilo“

To vás taky učím, Sáro. Ale to neznamená, že máte bojovat s těmi, kdo to, co vy chcete, nechtějí, nebo to chtějí jinak. Zařídit všechno podle vašeho přání znamená najít takové myšlenky, ze kterých máte dobrý pocit, a tím se otevřít tomu, aby se vaše přání mohla splnit. Všechno se odvíjí tím nejlepším možným způsobem. Tak to má být. Jenže když přitom bojuješ s něčím, co nechceš, blokuješ tím pro tebe nejlepší přirozený průběh.

„Myslíš to tak, že když v sobě najdu myšlenky, ze kterých budu mít dobrý pocit, nezničí mi mojí pozorovatelnu?“

Myslím to tak, že když  v sobě najdeš myšlenky, ze kterých budeš mít dobrý pocit, budeš se cítit dobře bez ohledu na to, co se bude dít s tvojí pozorovatelnou.

„Jenže pro mě je moje pozorovatelna důležitá, Šalamoune,“ ohradila se Sára.

Šalamoun se usmál. A nemohlo by pro tebe být důležitější tvoje vlastní štěstí? Nemohlo by to pro tebe být to nejpodstatnější? „Nic není tak důležité jako to, se se cítím dobře“.

„A co se stane s mojí pozorovatelnou?“

Ať už se s ní stane cokoliv, tebe to nemusí trápit.

„Jak to?“

Protože můžeš být šťastná i bez ní.

Sára se rozesmála. Poznala, že Šalamoun jí k tomu už nic víc neřekne.

Lidé si často myslí, pokračoval Šalamoun, že se něco podle nich musí změnit, aby jim mohlo být dobře. A když zjistí, že na takovou změnu nemají dost síly, hlasů nebo pravomocí, a že se dané okolnosti nezmění tak, jak by potřebovali, vzdají se, jsou nešťastní a připadají si bezmocní.

Já bych byl rád, abys pochopila, že tvoje síla spočívá ve schopnosti vidět všechno takových způsobem, který ti zajistí dobrý pocit. Pokud tohle zvládneš, budeš mít sílu dokázat všechno, co si budeš přát.

Všechno, co si přeješ, je na cestě k tobě, jen tomu musíš nechat otevřenou cestu. Jakmile se necítíš dobře, znamená to, že splnění svých přání kladeš překážky. Přijmout to, co si přeješ, můžeš jedině tehdy, když se cítíš dobře.

Sára dál mlčela. Začínala chápat, jak to Šalamoun myslí.

Žiješ ve velikém světě, Sáro, a spolu s tebou tu je mnoho dalších lidí. Často si někdo přeje něco jiného než ty. Nemůžeš všechny přesvědčit, aby s tebou souhlasili, nemůžeš je donutit, aby s tebou souhlasili, a nemůžeš zničit všechny, kteří s tebou nesouhlasí. Jediná možnost, jak procházet životem s radostí a vnitřní silou, je jednou provždy se rozhodnout, že se chceš cítit dobře za všech okolností. Což znamená obracet myšlenky k tomu, z čeho máš dobrý pocit – a tím jsi objevila tajemství šťastného života.

„Děkuji ti, Šalamoune. Myslím, že to chápu. Alespoň v tomto případě.“

To platí pro všechny případy, holčičko, úplně pro všechny.

Ukázka z knihy: Esther a Jerry Hicks, Sára, kniha třetí, Synergie 2013

Úryvek z knihy Sára, kniha první si můžete přečíst zde: Proč přitahuji to, co nechci

Úryvek z knihy Sára, kniha druhá si můžete přečíst zde: Představte si, že trápení už odeznělo

Zpracovala: Anežka,  www.PrirodniCestou.cz

Šíření tohoto originálně zpracovaného článku je možné pouze v nezkrácené a neupravené podobě včetně této poznámky a se všemi aktivními odkazy.

 

Rubriky Síla myšlenek a emocí | 3 komentáře

3 komentáře u Tajemství šťastného života

  1. Hanka Hanka :

    Týýjo! Tak tuhle knížku chci od Ježíška :) Moc jsem si přála nějakou takovou pro děti a podle toho, co sdílíš je to to, co jsem hledala.
    Moc děkuji!

  2. Irena Irena :

    Děkuji Anežko za nádhernou ukázku. Už vím, co mé dcerce koupím k narozeninám. Je to vhodné i pro 15-tiletou slečnu? :-)

Napsat komentář