Jedním z hojně využívaných permakulturních prvků jsou zvýšené záhony. Díky vyvýšení oproti okolnímu profilu a často i ohraničení ohrádkou z různých přírodních materiálů poskytují řadu výhod. Podstatou zvýšených záhonů je taková šířka, abyste na ně nemuseli vstupovat a přesto všude dosáhli.
Tvar zvýšených záhonů je zcela na vás, vždy je ale třeba vzít v úvahu místní podmínky a orientaci záhonu tak, aby se maximalizovalo dopadající sluneční záření a v případě potřeby minimalizovaly účinky větru.
Ideální šířka zvýšených záhonů bývá okolo 1,2 m. Délku přizpůsobte prostoru, který máte k dispozici, ale pamatujte na průchody, abyste posléze zbytečně neběhali okolo 8m dlouhého záhonu.
Jaké výhody zvýšené záhony přinášejí?
Zvýšená produktivita
Zvýšené záhony mají prokazatelně vyšší produktivitu. Je to dáno tím, že na nich můžete pěstovat rostliny mnohem hustěji, než na běžných záhonech, neboť mezi nimi není třeba nechávat prostor pro našlápnutí při práci. Vyšší hustota pěstovaných rostlin také zastiňuje půdu, díky čemuž se přirozeně potlačuje růst plevele.
Kvalitnější půda
Protože na záhony nikdy nevstupujete, zůstává v nich půda krásně kyprá, což snižuje či přímo odbourává potřebu mnoha běžných úkonů (například okopávání). Zvýšené záhony lze budovat i tam, kde je jinak špatná závlaha nebo nekvalitní půda, protože použijete půdu, kterou potřebujete a záhony dále budujete pomocí přidávání organického materiálu. Jelikož půdu neudusáváte svou vahou, může v ní volně proudit vzduch, voda i živiny, což se odráží na lepším růstu rostlin. Některé zdroje uvádějí, že udusaná půda může vést ke snížení produktivity až o 50 %!
Snadnější a variabilnější využití
Kolem zvýšených záhonů se často buduje ohraničení (ale je možné je vytvářet i bez – záhony pak vypadají jako velké kopy, na vrcholku je dobré vyhloubit prohlubeň, aby voda tolik nestékala pryč). Na materiálu absolutně nezáleží, je-li (ideálně) přírodní, rozumně trvanlivý a dobře dostupný (a samozřejmě netoxický). Mohou to být cihly, kameny, konstrukce z větví, kmenů a podobně. Výhodou je, že se k této konstrukci se snadno připevňují různé mříže, opory pro rostliny, plůtky či např. zastínění. Díky vyšší poloze jsou zvýšené záhony také velmi snadné na údržbu, a to i máte-li zdravotní obtíže. Okraje navíc zamezují prorůstání trávy do záhonu. Zkuste a uvidíte, jak je to snadné!
Efektivnější závlaha
Pěstování rostlin nahusto snižuje odpařování vláhy. Zvýšené záhony snesou i vysoké vrstvy mulče, který je na uchovávání vláhy v půdě samozřejmě nejlepší. Navíc tímto způsobem budete neustále budovat bohatost půdy na živiny, neboť mulč se na záhonech bude neustále rozkládat. Menší rozměry zvýšených záhonů jsou také vhodnější na kapkovou závlahu, která je efektivnější a navíc i pro některé rostliny zdravější (nevlhčí listy).
Vybudování zvýšeného záhonu
Zvýšené záhony budujeme nejen kvůli vyvýšení, ale také kvůli možnosti ovlivnit mikroklima v záhonu. Děje se tak pomocí kladení různých vrstev z organického materiálu, které se postupně rozkládají a tím zvyšují teplotu záhonu.
Základ záhonu můžeme vykopat i do hloubky, klidně až 30cm. První vrstvu tvoří hrubý materiál – kusy dřeva, větve, čerstvá posekaná tráva (a kopřivy, atp.), listí, prostě to, čeho máte dostatek – bude třeba velký objem. Tyto vrstvy se budou postupně během let rozkládat, půdu obohacovat o živiny a podporovat růst na záhoně pomocí z hloubi se uvolňujícího tepla.
Tyto vrstvy následně provlhčíme. Pokud chceme rozklad podpořit, přidáme asi 5 cm hnoje nebo jiný materiál s vysokým obsahem dusíku. Nyní je čas umístit na záhon zeminu smíchanou s kompostem, ideálně minimálně dvaceticentimetrovou vrstvu. Záhon je posléze možno zamulčovat, ale není to nutné. Pokud mulčujeme, jsou záhony první rok méně vhodné pro pěstování kořenové zeleniny.
Autor: Anežka, www.PrirodniCestou.cz
Šíření tohoto originálního článku je možné pouze v nezkrácené a neupravené podobě včetně této poznámky a se všemi aktivními odkazy. Díky.
Nové komentáře