Nervový systém je hlavní komunikační kanál a společně se systémem hormonálním – endokrinním řídí a kontrolují všechny tělesné funkce. Nervová soustava využívá nervové impulsy, endokrinní soustava hormony, které jsou oproti nervovým impulsů pomalejší, ale jejich vliv je dlouhodobější. Nervový systém ovlivňují celý organismus – ať je to například růst červených krvinek, detoxikační procesy, schopnost plnohodnotného spánku či třeba vstřebávání živin z potravy.
Pentagram 5 prvků zvlášť s hormonálním a nervovým systémem nepracuje, přesto ať řešíte jakýkoli zdravotní problém – podpora nervového systému je zásadní a neměli byste jí opomíjet.
Nervová soustava se skládá ze tří celků:
- centrální nervová soustava – mozek a mícha
- vegetativní (autonomní) nervový systém – sympatiková a parasympatiková část
- periferní nervová soustava (větve vedoucí z centrální nervové soustavy do okrajových částí těla)
Centrální nervová soustava
- Mícha
Mícha je v podstatě spoustu nervů, které se propojují a kříží a jejich hlavní úlohou je vysílání signálů do mozku a také opačným způsobem – tvoří nervové spojení mezi mozkem a ostatními částmi těla. Další úlohy míchy jsou například regulace srdeční činnosti a dýchání. Mícha dokáže i sama bez pomoci mozku vytvářet svá rozhodnutí – jedním z nich je tzv. reflex. Když se spálíte o horkou žehličku, vaším prvním instinktem bude ruku okamžitě stáhnout – to je reflex. Poté si uvědomíte, že to vlastně dost pálí, což už je zase práce mozku.
- Mozek
Mozek se skládá z dvou hemisfér a je řídícím centrem celého organismu – díky mozku myslíme i cítíme. Mozek zpracovává informace jak z “venku”, tak zevnitř těla. Přestože mozek tvoří asi jen 2% celkového hmotnosti (u dospělého člověk váží přibližně 1,5 kg), spotřebuje až čtvrtinu z celkového objemu krve a kyslíku.
Zmiňme některé jeho části a funkce: Mozkový kmen zjednodušeně obstarává funkce, na které nemusíte myslet, prostě se dějí – například srdeční činnost, dýchání, polykání, kašlání, zvracení.. Mozeček rozdává tělu pokyny pro jednotlivý pohyb. Díky němu například stojíte či udržujete rovnováhu.
Důležitou součástí mozku je také limbický systém, který je nazývám také emočním centrem. Limbický systém má zásadní vliv na oblast emocí, vzpomínek či paměti, ale například třídí signály ze smyslových orgánů do koncového mozku, stojí za pocity žízně, hladu nebo řídí řídí kontrakce při porodu nebo u kojení uvolňování mléka. Klíčové postavení má hypotalamus, který je hlavním řídícím centrem. Limbickému systému se věnujeme více v klubu Harmony with heart.
Vegetativní (autonomní) nervový systém
Zjednodušeně řečeno jde o skupinu nervů, které neřídíme vůlí – koná bez našeho vědomí a zodpovídá za udržování vnitřního prostředí. Nervová vlákna předávají informace o vnitřních orgánech a celé sjednocování probíhá v hypotalamu, míše a mozkovém kmeni. Vegetativní systém ovládá všechny orgány, které neovládáme vůlí, například hladké svalstvo.
Vegetativní nervový systém se dělí na dvě části – sympatikovou a parasympatikovou, které vyvolávají opačné reakce.
- Sympatiková část připravuje tělo na stresovou situaci – má za úkol vyburcovat tělo k akci – k obraně či útoku. Cítíme-li se ohroženi (i jen fiktivně), sympatikus vyšle signály, které značně ovlivňuje chod celého těla – například se zrychlí dýchání, rozšíří zřítelnice, zvýší se pocení, snižuje se vylučování trávicích enzymů, nadledvinky tvoří stresové hormony, zpomaluje se střevní peristaltika, zrychluje srdeční činnost – lidově řečeno se nám do žil vžene “adrenalin”.
- Parasympatiková část je přesný opak – snižuje se sekrece hormonů, zpomaluje se srdeční frekvence, slábne puls, zvyšuje se vylučování trávicích enzymů a pohyby střev.
