Naše lidské vědomí je utvářeno mnoha faktory. Je to rodina, ve které jsme vyrůstali, prostředí, ve kterém žijeme, školy, které jsme vystudovali…je toho mnoho a ač se na první pohled může zdát, že různé programy, které jsme během života přebírali nás zase až tak příliš neovlivňují, opak je pravdou.
Vše, co ve svém životě prožíváme a s čím se setkáváme, má na nás vliv a souvisí s jedinečnou cestou každého člověka. Od dětství se učíme fungovat dle různých programů – podle toho, v jakém prostředí se nacházíme a s jakými lidmi jsme v kontaktu. Pro každou životní situaci jsou nám předkládané vzorce chování, které nám mají náš život ulehčovat – a řekněme si to upřímně – také nás cíleně “formovat”. Celá řada vzorců myšlení a chování jsou uložené kdesi v nevědomí a my si je bojíme nebo jinak odmítáme přiznat, mnohdy o nich ani nevíme – ať tak či onak, ovlivňují naše myšlení, chování, naše volby.
A proč vlastně vzorce chování a myšlení máme? A proč nám mnohdy komplikují život, když by nám přeci měly pomáhat a zrychlovat naše reakce? A proč je tak “těžké” je měnit?
Vzorce přijaté od jiných lidí nebo na základě různých společenských přesvědčení nás v podstatě vedou k uvědomování si sami sebe a tím k touze po změně těchto zautomatizovaných vzorců. Nejspíše víte, že když se naše duše chystá zrodit do hmotného těla, volí si lekce, kterými chce na Zemi projít, aby mohla růst, získávat nové zkušenosti a cílem prožití těchto zkušeností je nabytí takových znalostí, zkušeností a dovedností, které nám pomohou najít a v praktikovat svoje poslání. Každá duše před svým zrozením “plánuje” (kvantově, ne v našem “lidském” pojetí) také s ostatními dušemi, se kterýma se ve svém životě setká.
Nejde o předurčení osudu, který je neměnný, ale spíš o nastavení množství synchronicit, které nás vedou jistým směrem. Na úrovni duše víme, do jaké rodiny se narodíme a proč. Víme, co prožijeme v dětství (jde o podstatu, ne o formu), víme, jaké emoční otisky – vzorce chování od svých rodičů a rodiny převezmeme a víme a chceme se s nimi muset poté popasovat.
Tyto emoční otisky se ukládají v našem paměťovém emočním centrum – limbickém systému, který funguje ještě dříve, než se zaktivuje i paměť lineární. Souhrnně se emoční otisky nazývá limbický otisk a jsou kořeny všech vzorců myšlení a chování, které máme.
Srdce jako průvodce přepisem limbického otisku
V kurzu Přijetí limbického otisku se znovu propojíme s jednotlivými fázemi vzniku limbického otisku a naučíte se uvolňovat limbické otisky, které jste nyní připraveni uvolnit. Spojíte se s otiskem skrze tělo a získáte také další materiál k jednotlivým fázím vzniku limbického otisku, který Vám pomůže sladit se s energií svého srdce.
Vše je zpracováno tak, aby jste mohli se získaným materiálem pracovat kdykoli vás to k tomu povede. Přestože se někdy tvrdí, že lze udělat jednorázově kompletní přepis limbického otisku (nazývá se to různě, například i termíny jako je “vymazání karmy”), tak osobně to tak necítím. Samotný přepis limbického otisku vám může hodně rozšířit obzory a můžete díky němu pocítit hluboké sebeuvědomění, ale “přepíše” se pouze to, na co je člověk připravený. Jde o stálý spirálovitý proces a “cílem” není přepsat vzorce za jiné, ale naopak se od vzorců a emočních otisků odpoutat a propojit svojí intuici a mysl se svým srdcem.
Další volně přístupné texty k přepisu limbického otisku:
- Fáze vzniku limbického otisku
- Limbický systém a esenciální oleje
- Přepis limbického otisku – početí
- Přepis limbického otisku – těhotenství
- Přepis limbického otisku – porod
- Přepis limbického otisku – placentární trauma
- Přepis limbického otisku – dětství
Nové komentáře