Archiv rubriky: Nezařazené

Člověk versus masožravec

Zajímavě udělaný dokument…

více

Nelíbí se vám chování vašeho dítěte?

Čím více budete ve svém dítěti vidět to, čeho se obáváte, co nechcete – tím více toho bude.

Chování vašeho dítěte se týká spíš vás než jeho. Ono
to platí o všech vztazích, ale protože o svém dítěti přemýšlíte mnohem
více než o komkoli jiném, má váš názor stěžejní vliv na to, jak se dítě
chová.

Jestliže dokážete nepřikládat takovou váhu jeho chování, a zejména tomu, 
co se vám na něm nelíbí, jestliže to budete ignorovat, přestanete se tím 
v duchu zaobírat, stále to probírat s ostatními a trápit se, nebudete 
toto nežádoucí chování podporovat.

Pokud někomu nebo něčemu věnujete pozornost, přikláníte se k jedné ze
dvou variant: buď k tomu, co je žádoucí, nebo k tomu, co není 
žádoucí. Jestliže budete povzbuzovat svoji pozornost, aby sledovala to,
co je žádoucí v chování vašeho dítěte, uvidíte, že se jeho chování
začne více podobat tomu, co si přejete vidět.

Vaše dítě je mocný tvůrce, který se chce cítit dobře a uvědomovat si
svou hodnotu. Jestliže se nenecháte zmást momentálním stavem a nezačnete
ho vnímat hůře, dostane se do svého přirozeně dobrého stavu bytí.

Pokud máte strach, obavy, zlost nebo jste zklamáni, vyvoláváte tím ve 
svém dítěti nežádoucí chování.

Pokud cítíte lásku, vděčnost, obdiv, nadšení nebo máte dobrou náladu, 
vyvoláváte ve svém dítěti žádoucí chování.

Vaše dítě se nenarodilo proto, aby vám dělalo radost
Vy jste se nenarodil proto, abyste dělali radost vašim rodičům.

Zdroj: Esther a Jerry Hicks, Klíč ke všem vztahům

Zpracovala: Petra Šarmová,  www.PrirodniCestou.cz

Šíření tohoto originálně zpracovaného článku je možné pouze v nezkrácené a neupravené podobě včetně této poznámky a se všemi aktivními odkazy.

více

Akce v e-shopu

akce noni

více

Tarotové poradenství

Výklad tarotových karet vám umožní objevit možnosti svého nitra, o kterých jste možná dosud ani nevěděli.  Odhalit se vám mohou nové směry a s nimi i nové naděje a schopnost vykročit do budoucnosti pevněji a s vědomím, že i když se věci jevily beznadějné, stále na nás čekají světlé dny, neboť po každé noci přichází ráno.

Ztrácí váš život směr a naději?

Tarot vám může pomoci srovnat si záležitosti svého života, pokud pociťujete existenční zmatení a z něj plynoucí úzkost, stísněnost, stres nebo depresi. Výklad však nepřichází s žádným vnějším lékem, nejde o zázračný rituál, po kterém vás přejdou všechny bolesti a zaplaví vás věčná vlna elánu. Výklad pouze pomocí pradávných – celému lidstvu společných – podvědomých vzorců, symbolů a příběhů osvětluje skutečnosti našeho života z úhlů, které našemu vědomí mohli být dosud utajeny. A toto uvědomění si je očistné, nikoli však spásné, neboť cesta k lepšímu životu tímto okamžikem začíná a my musíme být bdělí, abychom se znovu nepohroužili do stínu.

Tarot a mezilidské vztahy

Tarot může pomoci nalézt odpovědi a odhalit, co našim konkrétním vztahům chybí, nebo naopak přebývá. Umožní nalézt příčiny komplikací a napětí. Většina lidí je zvyklá vnímat realitu pouze z vlastního pohledu, který je však omezený, neboť je zatížený tím, co jsme zažili a naučili se na vlastní životní cestě. Toto „tunelové vidění” bývá příčinou pro různé opakující se problémy ve vztazích, jelikož neustále opakujeme tytéž vzorce chyb, aniž bychom chtěli, nebo si to uvědomovali. Opakovaně například vstupujeme do závislých vztahů, vztahů žárlivých či uzurpátorských založených na vlastnění druhé osoby, mnoho lidí si vybírá opakovaně stejné typy partnerů, přestože minulost dokázala (třeba i mnohokrát), že tento typ se pro danou osobu nehodí – a snaha setrvávat v takovém vztahu přináší frustrace a utrpení.

Nemoci a zdravotní potíže

Velkou důležitost a význam může mít tarotový výklad v souvislosti s nemocemi a různými zdravotními obtížemi, ať už se projevují na úrovni psychické nebo fyzické. Význam určitých onemocnění a problémů má vždy své jádro v konkrétním životním stylu, ale také ve způsobu uvažování, přistupování k vlastní minulosti, přítomnosti a budoucnosti, v pohledu na vlastní osobu, ale také na vnější realitu a lidi kolem nás.

Mysl je s tělem propojena složitými a na první pohled jen těžko rozpletitelnými a pochopitelnými vazbami. Jedna část ovlivňuje druhou, ale málokdy snadno rozeznatelným způsobem. Tarotový výklad napomáhá odhalit příčiny mnohých zdravotních obtíží. Nezabývá se pouze příznaky, ale skutečnou podstatou daného jevu. Díky tomu vás může navést k tomu, jak máte změnit svůj život, tak aby se to pozitivně projevilo na vašem zdraví.

více

E-BOOKS ZDARMA

Vyberte si e-book zdarma za Váš nákup u nás :-)

Jak na deprese bez antidepresiv? Jak účinně proti překyselení organismu? Jak přírodní cestou proti nespavosti? Jak ovlivňuje sexuální enegie naše zdraví?

více

Máte odvahu najít skrytý význam své nemoci?

Zamysleme se dnes nad tím, proč vlastně naše nemoci vznikají… Proč onemocníme? Je to opravdu jen shoda nešťastných náhod nebo to vše má hlubší význam?

Nemoc  je nerovnováha, na tom se dnes shodnou asi všichni. Něco v nás není v harmonii, něco vybočilo ze správného směru, něco se „pokazilo”..

Co zapříčinilo, že jsme ztratili životní sílu, a tak umožnilo nemoci rozvinout se a bujet, co nás zbavilo schopnosti odolávat a oslabilo naši rovnováhu?

NE-MOC nad vlastním životem

Přiznat si, že si za svůj život, svoje radosti i starosti můžeme sami, že jsou důsledkem našich dřívějších rozhodnutí – to není snadné, sama moc dobře vím. 

NE-MOC je nechuť nebo strach převzít odpovědnost za svůj život.

Jsme-li nemocní, tato „pravda” nás příliš nepotěší, může nás i pořádně naštvat. Dokud však toto nepochopíme, nemáme život ve svých rukách a jen pasivně čekáme, co se s námi asi tak dál stane. 

Obviňujeme ze svých trápení jiné lidi nebo nejrůznější negativní vlivy. Nedostatek peněz, špatné rodiče, nesnesitelného partner, protivného šéfa, viry, nehody nebo cokoli jiného. To ten a to nám zničilo a ničí život. My nic, my vše myslíme dobře a tolik se snažíme.. Za žádnou cenu si nechceme připustit, že si život ničíme vlastně sami. Vždyť by to bylo nelogické, že? Jenže..

Není to partner, který nám nerozumí, ani vypočítavé bakterie, které si jako svoji oběť vybraly zrovna nás  – je to náš postoj k sobě samému, k životu a naše vlastní očekávání. To vše tvoří naše představy o světě, do nichž se snažíme napasovat realitu. Ta se samozřejmě do našich formiček nevejde a dává to nevybíravě najevo. My pak pociťujeme frustraci, zklamání, ukřivděnost, rozhořčení, nepochopení, bezpráví – jen proto, že svět je takový, jaký je, a ne takový, jaký bychom ho mít chtěli – a my se s tím ne a ne smířit.

Nemoci z frustrace?

Frustrovaná mysl, která se neustále motá v koloběhu obviňování, hledání viníka, touhy po pomstě nebo trestu za to, co jí bylo způsobeno. Taková mysl oslabovaná sebelítostí, pasující se do role mučedníka, který za nic nemůže, ale všechno se proti němu spiklo – je slabá a nemoc ji dříve nebo později dostihne.

Všechny naše pocity viny, selhání, naše frustrace se projeví na duchu i na těle. Jenže my se jim nechceme postavit tváří v tvář. Naopak – hledáme, koho bychom obvinili, místo abychom si náš problém přiznali a začali jej řešit. Jen tak máme totiž možnost vykročit směrem ke skutečnému uzdravení, ne jen k zahlazování stop.

Život bez brýlí, život bez příkras

Prvním krokem k uzdravení vlastní mysli i těla je sundání slepeckých brýlí – nebo lépe řečeno růžových brýlí. Toho obrazu, který si o světě tvoříme už od malička, a který si tak urputně cpeme před obličej, abychom neviděli svět skutečný.

Tím, že si přestaneme lhát (spíše nalhávat), odhalíme skutečný svět.

Ano, onemocnět může i tak. Podstatné ale je, že budete ochotni se zamyslet PROČ. Ne jen řešit, aby se nemoc nepříjemně neprojevovala a neobtěžovala vám život, ale odvážit se původu své nemoci porozumět a změnit ve svém životě tu nerovnováhu, která jí způsobila.

S chutí a odvahou do toho.. Získejte na svým životem MOC :-)

více

Konzumní společnost škodí zdraví!

Úžasná ukázka z velmi zajímavé knížky..  :-) 

„Pane doktore, je mi zle. Prý máte volno až za týden a já bych potřeboval, abyste se na mne podíval ještě dneska.” Muž v telefonu měl sevřený hlas. Dohodli jsme se, že přijde okolo čtvrté, po skončení řádné ordinace. Dorazil na minutu přesně. Pětačtyřicátník s nakrátko ostříhanými vlasy a postavou zápasníka. Podnikatel Karel T. z nedaleké vesnice. Už při poslední návštěvě si stěžoval, že má problémy ve firmě. Ke všemu se ještě soudí o majetek s bývalou manželkou. Na první pohled byl v obrovském napětí. Místo obvyklé suverenity měl ve tváři strach.

O diagnóze nebylo pochyb:panická úzkost. Ještě než dosedl na židli, spustil: „Týden´mám šílené bolesti hlavy a závratě. Svírá se mi žaludek, buší srdce. Vůbec nemůžu spát a pořád se to zhoršuje. Nechápu, co se to se mnou děje. Mám strach, že je to něco vážného.” Slovo „mám” opakoval často. Ještě nedávno měl zdraví. Teď má choroby. Aby měl zase svoje zdraví, potřebuje mít svéholékaře. Zdraví je pro něj majetkem, o který dočasně přišel. A lékař je od toho, aby mu zdraví zase obstaral. Platí si přece zdravotní pojištění.

Uplynulých patnáct let nedělal Karel T. nic jiného, než rozšiřoval firmu a opevňoval svůj dům. Vynikal dravostí a bezohledností. Přestože je chlap jako hora, chováním připomíná malé děcko. Musí mít všechno, co vidí. Na pohovce Sigmunda Freuda by se dozvěděl, že jde o vývojově primitivní způsob chování. Freud jej nazýval análně erotickým obdobím a děti jím procházejí před dosažením dospělosti. Vyznačuje se orientací na vlastnění, a pokud přetrvá do vyššího věku, vede ke vzniku tzv. análního charakteru neboli sobeckého lakomství.

Podle Freuda je člověk výlučně orientovaný na majetek a jeho vlastnění nezralou, neurotickou a duševně nemocnou osobou. Společnost, v níž mají rozhodující vliv lidé análního charakteru, je svým způsobem šílená. Po zkušenostech s desítkami pacientů s „chorobopisem” podobným Karlovi T. mi ale připadá, jako by převládalo přesvědčení, že je takový způsob života naprosto přirozený. O něco později po Freudovi řekl Erich Fromm, že „nekonečná spotřeba nikdy nemůže naplnit vnitřní prázdnotu, nudu, osamělost a depresi”.  

Konzumování má dvojsečnou kvalitu. Na jedné straně snižuje strach, protože to, co spotřebujeme, už nám nikdo nevezme. Bohužel nás také nutí, abychom konzumovali pořád víc. To, co jsme už jednou spotřebovali, nás nemůže uspokojit nadlouho. A tak roste společnost notoricky nespokojených, vystresovaných a osamělých lidí.

Pacienti s úzkostí a depresí zaplavují ordinace. Podle známého odpůrce klasické psychiatrie R. D. Lainga se ale nejedná o duševní choroby v pravém slova smyslu, nýbrž„o strategii, kterou si člověk vytváří, aby mohl žít v podmínkách, které nejsou k životu”. Aniž si to většina pacientů uvědomuje, stávají se obětí společenského uspořádání, které je se zdravím neslučitelné. Žijí totiž ve společnosti, které vládne víra v „experty”. Ne že by všichni experti byli špatní.

Umění pilota prostě věřit musíte, jinak nemůžete nasednout do letadla. A jogurt je také rozumné zkonzumovat před datem vyraženým na obalu. Problém ale je, že lidé důvěřují expertům i ve věcech, které mají mít ve vlastních rukou. Vzývají všeuměly v bílých pláštích s fonendoskopem. Věří, že je „opraví”, aby mohli dál spokojeně konzumovat.

Opravit Karla bohužel dost dobře nejde. Dal jsem mu injekci na uklidnění a poslal k psychiatrovi. Odnesl si od něj několik balení léků. Stejně tak dopadl u kardiologa, internisty i neurologa. Uleví se mu, ale ne na dlouho. Zjistí, že mu prášky trochu pomohly, a tak se začne pídit po dalších. K žádné skutečné léčbě ale nedojde. Být zdravý totiž znamená vzdát se sobectví. A to se mi Karlovi vysvětlit nepodařilo. Brání mu v tom iluze, že by „chudý” nemohl vůbec žít. Představa, že by přišel o svůj majetek, jej naplňuje ještě větší úzkostí. Je análním charakterem uprostřed anální společnosti. Oba čeká stejný osud. Zběsilé potírání příznaků. Bude dál plnými ústy konzumovat. Na bolest hlavy aulin, na závratě betaserc, proti depresím seropram, na vysoký daklokren, na žaludek omeprazol, na spaní stilnox. Až do análního konce. 

Zdroj: Mým marodům, Jan Hnízdil 

více

Přestat si lhát a uzdravit se

Pokud lžeme sami sobě (což my lidé děláme s neuvěřitelnou chutí a vytrvalostí), pak dochází k problémům. V psychologii (zejména psychoanalýze) se tato sebeobelhávání nazývají obrannými mechanismy.

Některé z nich jsou v zásadě normální a neškodné. Pomáhají nám se vyrovnat s některými obtížnými fakty. Například racionalizace nám pomůže uvědomit si, že to, co jsme chtěli a nezískali, vlastně není nic až tak světoborného, bez čeho bychom se neobešli, a tak můžeme pokračovat dál.

Nevědomé obranné mechanismy

Problém vzniká, stávají-li se obranné mechanismy nevědomými. Ve chvíli, kdy o nich naše vědomí nemá žádné zprávy, netuší o jejich používání a je přesvědčeno, že k ničemu takovému nedochází. Pak může dojít k popírání, potlačení nebo vytěsnění určitých dějů nebo jevů.

Když se ale nevypořádáme s určitým vnitřním nebo vnějším konfliktem,  opakujeme neustále stejné chyby nebo nevhodné vzorce chování, které nás časem dovedou k podobné nepříjemné zkušenosti

Člověk své vlastní negativní stránky a nezpracované a potlačené konflikty často vidí v ostatních (podle sebe – soudím tebe) anebo urputně brojí proti něčemu, čím ve skutečností sám je a nechce se s tím smířit a přiznat si to (například není výjimkou, že člověk s potlačenými homosexuálními sklony ostře vystupující právě proti takto orientovaným lidem).

Další možností může být tzv. přesun, kdy si například vyléváme zlost na své rodině a jsme přesvědčeni, že nás oni dohánějí k šílenství, přestože zdroj hněvu tkví v našich vnitřních rozporech.

Konverze neboli somatizace aneb jak zacházet s vnitřními konflikty

Nevyřešené vnitřní konflikty, traumata, frustrace a nevědomé obranné mechanismy mohou vyvolat somatické (tělesné) nemoci a obtíže. Mohou se projevit na fyzickém těle, případně jako nervové či duševní nemoci.

Chceme-li se uzdravit, musíme začít uzdravením svého nitra. To, co se děje mimoděk, co je skryto v našem podvědomí, to je třeba si uvědomit. Negativní dopady obranných mechanismů ztrácejí sílu, pokud si jejich činnost uvědomíme. Když se tak stane, získáváme kontrolu my nad nimi, zatímco dosud ji měly síly našeho nevědomí nad námi.

Představte si vnitřní nevědomé konflikty jako stíny nebo temná zákoutí. Je třeba si na ně posvítit. Odhalit je. Nemůžeme se vypořádat s něčím, o čem nevíme. Nemůžeme bojovat s něčím, co nedokážeme pojmenovat. Je proto potřeba vymést zapomenuté a těžko dostupné kouty své mysli a vnést do nich světlo. Pochopit, co a proč se v nás vlastně odehrává.

Máte odvahu?

Můžete zůstat doborovolně slepý a hluchý – k sobě samému. Trvat si na svém, dál si lhát a nechat stíny v podvědomí bujet, žít si a páchat škody na mysli i na těle. Můžete si dál žít ve změti křivd, lítosti a sebelítosti, beznaděje, obviňování,… končícími zdravotními potíži.

Můžete se ale také vydat cestou sebepoznání. Cesta to není dlážděná, naopak se připravte na značné výmoly, nečekané překážky a značná převýšení. Dalším bonusem..;-) je značná energetická i časová náročnost takové cesty, ale když se po ní vydáte, brzy zjistíte, že bdělý a uvědomělý život, který držíte pevně ve svých rukách, stojí za to.

více

celkem 55 článků na 6 stranách