Archiv rubriky: Přírodní léčba nemocí

Smyslem přírodní léčby není pouhé odstranění projevů nemoci. Přírodní léčba hledá skutečné příčiny nemocí a narozdíl od běžné léčby harmonizuje celý organismus.

Uvolněte se! Rozchodnice růžová přichází

Příroda nás obdařila několika bylinami, které pomáhají zklidňovat nebo posilovat náš nervový systém. Rozchodnice Růžová(rhodiola rosea l.) je jednou z nejúčinnějších adaptogenních rostlin s protistresovými účinky.
více

Léčivá a tvořivá síla spánku

Kvalitní spánek je podmínkou při záměr být zdravý, plný životní síly, elánu, radosti a touhy tvořit. Během spánku se regenerujete na úrovni těla i mysli. Spánek vám může také významně pomoci při vědomé tvorbě vlastního života.

více

Nastartuj své ZDRAVÍ

 

Jsem moc ráda potěšená, kolik lidí se začíná stále více a do hloubky zajímat o to, jak přírodní zákony fungují a jak nastartovat své zdraví.

více

Parazité, 3. díl – Jak se přítomnost cizopasníku také může projevovat a jak je vyhnat?

Přítomnost cizopasníku v lidském těle se projevuje také tím, že nakažený člověk nechce o daném tématu vůbec slyšet a rozčiluje ho. Převážně konzumuje umělé a mrtvé potraviny, jež podporují růst a rozmnožování parazitů.

více

Parazité, 2. díl – Jak působí paraziti na vědomí nakaženého člověka

Kromě toho, že parazit zjevně poškozuje organismus, působí také na vědomí nakaženého člověka. Není důležité jakým způsobem, zda působením toxinů nebo jinou cestou, podstatné je, že vědomí skutečně ovlivňuje, i když se tomu nechce věřit.

více

Parazité, 1. díl – Proč chtít tělo bez parazitů

Existují cizopasníci v lidském těle, jež můžeme považovat za nejzákeřnější nepřátele. Jejich zákeřnost spočívá v tom, že přítomnost parazitů v těle se jen zřídka projevuje bezprostředními zjevnými příznaky (symptomy) a tyto nevítané návštěvníky v organismu nejsou zdravotnické laboratoře schopny diagnostikovat.

více

CommuniGuard – ochrana proti elektrosmogu

Používání moderních technologií a elektrických přístrojů je nemožné bez elektromagnetického pole. Všechny elektrické přístroje a prostředky přenosu vysílají elektromagnetické vlny. Elektromagnetický smog může být neviditelný, ale je potencionálně škodlivý pro zdraví a narušuje pocit pohody.

více

Urinoterapie pro začátečníky :-)

Tento článek se může stát určitým návodem pro úplné začátečníky, kteří se chtějí pokusit vstoupit do světa, jemuž vládne mocná tekutina nesoucí název moč.

více

Jsou doplňky stravy nezbytností nebo vyhazováním peněz?

Tento článek jsem se rozhodla napsat po té, co mi během jednoho dne přišla podobně formulovaná otázka od 2 lidí najednou.  A poslední dobou ke mně tak nějak sami chodí otázky, na které si říkám, že by bylo fajn odpověď i veřejně, protože to třeba může zajímat více návštěvníků PřírodníCestou.cz

Moje cesta k doplňkům stravy

Když mi pozvolna docházelo, že tělo potřebuje víc než jen to, abychom mu dali „něco“ najíst a napít, začala jsem pátrat po možnostech, jak tělu dodávat to, co v mém jídelníčku není dostatečně zastoupeno nebo to, co by mohlo mojí tehdy vzrůstající tělesnou i psychickou nerovnováhu nějak zmírnit.

V té době jsem ještě neměla syna, takže jsem jela jen na své „triko“, což bylo pro mě samozřejmě jednodušší, než kdybych se současně rozhodovala, co dávat i svému dítěti, když to sama nemám vyzkoušené. Nutno podotknout, že – jak jinak – každá firma se navenek tváří velmi vznešeně, přírodně a myslící především na zdraví svých zákazníků, na tom se jistě shodneme… Wink Takže jen z graficky propracovaných letáků, upoutávek, reklamy se známými lidmi v televizi atd. asi příliš o kvalitě usuzovat nelze, na což snad většina návštěvníků těchto stránek přišla nebo přijde záhy sama.

Musím přiznat, že sama jsem byla množstvím nabídek a prezentovanými zázračnými účinky doplňků stravy tak zahlcená, že jsem  absolutně nevěděla, jakým směrem se vydat, natož podle čeho svůj výběr řídit. Pro mě logickým vyústěním toho zmatku ve mně bylo to, že jsem se rozhodla „pochopit“, jak se věci mají a začala na různých úrovních studovat informace o výživě člověka, o vlivu na jeho zdraví a o možnostech, jak výživou léčit (a vyléčit) nejrůznější zdravotní potíže.

Následovalo několik let testování vlastního těla… :-D Když to hodně zkrátím – za ten čas jsem se přesvědčila, že výživa jako taková nás ovlivňuje mnohem víc, než jsem si na začátku připouštěla. Zajímavé taky bylo, jak různé kurzy zaměřené na „zdravou výživu“ jsou značně rozdílné a také to, že řada lektorů i přes své znalosti nejsou prototypem zcela zdravého člověka. Řada z nich viditelně stárne, má vrásky, šedivé vlasy, někdy dokonce i tukové polštáře. Ne všichni, ale v některých kurzech mě to až zarazilo a postupem času dovedlo k závěru, že informace je dobré mít, ale nezajišťují nám to, že budeme skutečně zdraví…

Jaké doplňky stravy zvolit?

Všem, kdo chtějí jakýmkoli doplňkem stravy podpořit své zdraví doporučuji také přečíst článek Víte jaký je rozdíl mezi syntetickým a přírodním potravinovým doplňkem?

Absolvovala jsem několik kurzů zaměřených na výživu a v každém nás lektoři směrovali ke konkrétním doplňkům stravy – konkrétní značce.  Asi je to přirozené – doporučovali to, s čím mají zkušenost, čemu sami věří, že je kvalitní. Vzhledem k tomu, že se ale vždy jednalo o jinou firmu, došlo mi, že nakonec zůstane na mém osobním úsudku, pro co se rozhodnu nebo jaká kritéria si pro výběr vyberu.

Také mi došlo, že mě to táhne trochu jiným směrem než je běžné výživové poradenství. Sice jsem považovala doplňky stravy za výborné pomocníky ve „snižování“ dopadů vzniklých nevhodnými stravovacími návyky nebo jako regenerační nástroje pro přetížené orgány, stále více jsem je ale začínala vnímat jako „ne bezpodmínečně nutné“.  Jinými slovy jsem přesvědčená, že skutečně zdraví lze být pouze tehdy, kdy žádné doplňky stravy nepotřebujeme!

Současně mi ale bylo a je také jasné, že dostat se do stavu, kdy jsou doplňky stravy nadbytečné, není jen tak a rozhodně v takovém stavu nejsou a ani být nemohou lidí, kteří pravidelně konzumují zpracovanou stravu. Pro ty naopak vím, že kvalitní doplňky stravy jsou nezbytností, abychom jimi pomohli tělu  alespoň částečně napravovat to, co v nás zpracovává strava vyvolává a tím je zejména:

  • překyselené prostředí
  • nadměrný obsah odpadních a toxických látek
  • s dvěma předchozími body úzce související prostředí vhodné pro bacily, viry, plísně a parazity
  • zvýšené zatěžování vnitřních orgánů

Kupte si multivitamín a budete zdraví? Snězte tabletku a budete štíhlí?

Reklamy se nás snaží přesvědčit, že stačí si vzít ten super nadupaný multivitamín a máte vystaráno, věříte tomu? Možná tomu nevěříte a žádné si nekupujete, možná tomu taky nevěříte, ale přesto je dlabete, co kdyby, že…:-)

Jak říká moje milovaná maminka – dej mi něco, ať jsem štíhlá, zdravá, plná energie, je mi fajn a můžu se přitom přežírat! :-D

Vím, že u mé maminky je naprosté plýtvání energií se snažit jí vysvětlit, že tahle příroda nefunguje, ona chce právě tu zázračnou tabletku, pro kterou si lidi chodí ke svým lékařům se slovy – dejte mi něco, hlavně, ať už je mi líp… Přestože podobnou cestou jde spousta lidí, mohu vás ubezpečit, že taková cesta k zdravě fungujícími tělu opravdu nevede. Jakou cestu si kdo ale zvolí už není naše starost – a to dokonce ani v případě naší rodiny.

Stačí si představit krabici plnou zatuchlých odpadků, do které vhodíte sebekvalitnější vitamín.. Myslíte, že se ty odpadky rázem rozplynou a začne vonět po fialkách? Jistěže ne. Udělejte maximum proto, aby jste své tělo mělo bez hromad odpadních látek, která ve vás vytváří toxické prostředí vhodné pro živočichy, kteří ho dělají nezdravím ještě víc…

Chtějte být zdraví, ne „jen“ štíhlí! Když jste zdraví, jste štíhlí automaticky! 

Začněte s tím, že se své tělo budete snažit chránit před překyselením, ulevíte tak nejen všem orgánům, ale začnete postupně měnit své vnitřní prostředí, které se stane nevhodným pro všechny nevítané návštěvníky v podobě bacilů, virů, plísní a parazitů. Při všech „záhadných“ nemocech nebo nemocech chronických či dlouhodobých je víc než vhodné si dopřát kromě protipřekyselujích prostředků:

1. jaterní regeneraci

2. protiparazitovou kůru, jejíž součástí je také očista tlustého střeva

Až se tělu pomůžete zbavit toho, co do něj nepatří a ubližuje mu, samo vám ukáže, jaké důmyslné a perfektně propracované způsoby samouzdravovacích metod má a jak k vám promlouvá… a jak ho vy konečně dokážete vnímat (což přes nánosy uvnitř v nás zkrátka nejde)

Autor: Anežka, www.PrirodniCestou.cz

Šíření článku je možné pouze v nezkrácené a neupravené podobě včetně této poznámky a se všemi aktivními odkazy. Díky :-)

 

více

MUDr. Jan Hnízdil končí praxi: Začněme budovat nový systém!

MUDr. Jan Hnízdil

MUDr. Jan Hnízdil

MUDr. Jan Hnízdilspecialista v oboru psychosomatiky, dnes oznámil ukončení své praxe v dobřichovickém Centru komplexní péče. “S kolegy intezivně pracujeme na realizaci projektu vzorového léčebně vzdělávacího zařízení komplexní psychosomatické medicíny: První Pražská Psychosomatická s.r.o. – Hnízdo zdraví,” sdělil svým čtenářům na webu a Facebooku. Z tohoto důvodu jsem se rozhodla publikovat druhou část rozhovoru, který jsme s panem doktorem nedávno vedli, o týden dříve, než jsem původně zamýšlela. Z textu rozhovoru pravděpodobně vyčtete důvody, které MUDr. Hnízdila vedly k ukončení dosavadní praxe v Dobřichovicích…

Stává se vám, pane doktore, že pacient trpí depresí, přestože k ní nemá důvod?

U deprese nebo úzkosti se někdy stává, že pacient nemá žádný výrazný životní, vztahový, finanční nebo existenční problém. Je to ale člověk s citlivou a úzkostnou povahou. Stresují ho banality, intenzivně prožívá starosti běžného života, vše si moc bere. Při stanovení diagnózy proto nestačí pátrat jen po zevních stresorech, je potřeba se také zajímat o individuální citlivost pacienta. Důležitou roli přitom hraje intuice. Emoční  napětí je z pacientů doslova cítit. A dá se jím i nakazit. Americký psycholog Milton Friedmann v experimentu dokázal, že stačí, aby člověk pobýval několik minut v uzavřené místnosti, mlčky, ve společnosti dominantní, depresivní, negativistické, úzkostné nebo agresivní osoby a za chvíli to od ní „chytí“.

Proto je dnes tolik depresí?

Nárůst počtu depresivních pacientů vnímám jako reflexi zběsilého způsobu života. Lidé už  tempu nestačí a přesto jsou neustále nabádáni: „Vy nestačíte, selháváte, běžte k doktorovi, musíte se léčit.“ Podle nejnovějších údajů psychiatrické společnosti nejméně 650 tisíc lidí u nás bere soustavně antidepresiva. A to jsou jen ti podchycení. Mnoho lidí bere psychofarmaka nahodile, mimo jakoukoliv evidenci. Jak je to možné? Společenský systém je založený na individualismu, dravosti, expanzi. Musíme neustále růst. My už ale dál růst nemůžeme a nesmíme! Měli bychom se zastavit a zamyslet, jak chceme dál, jako jednotlivci i společnost, žít. Jednou se růst musí zastavit a pokud se nezastaví, tak už je to nekontrolovaný růst. Jako rakovina. Společenský systém expanduje jako rakovinné bujení. Pokud si to nepřiznáme, tak nás zahubí.

Byl jste letos volit?

Nebyl. Nešel jsem ani k volbě prezidenta. Politicko-stranický systém je mrtvý. Odmítám s ním ztrácet čas a energii. Vždy jsem k volbám chodil. Dneska mi to ale připadá jako  popohánět chcíplého koně. Když se podíváte na psychopaty, megalomany, lháře, podvodníky, kteří nás k volbám lákají, chtějí po nás, abychom se jim odevzdali, slibují, že za nás všechno zařídí… Stačí pustit televizi, otevřít noviny: lži, zloba, manipulace. Krize naší společnosti nemá v rámci  politicko-stranického systému řešení. Adaptovat se na patologický systém zdravý člověk nemůže. Pokud se na něj adaptujete, stáváte se součástí nemocného systému. Z hlediska mentálního zdraví jste nemocná.

Neměli bychom se pokusit „odpojit“ od tohoto stresujícícho systému?

K volbám jsem sice nešel, to ale neznamená žít v izolaci. Podle mého názoru je lepší být občansky aktivním nevoličem, než pasivním voličem. Je potřeba se od kolabujícího systému odpojit a začít stavět nový systém. Měnit sám sebe, působit na svoje okolí.

Odmítnul jsem kolaborovat s farmaceutickým byznysem. Úplně jsem vystoupil z terminologie syndromů a diagnóz. Když přijde pacient, zeptám se ho: „Co vám je?“ A on mi odpoví: “No, mám refluxní chorobu, našli mi herniaci plotny, hypercholesterolémii…” A já povídám: “Co to je? Já vám nerozumím. Mluvte se mnou česky. Povězte mi, jaké máte zdravotní  potíže a jaké máte životní starosti. A já vám vysvětlím, jak to spolu souvisí. Latinu mi sem netahejte, to je berlička pro doktory, aby se mezi sebou nějak dohodli.” Komplexní medicína, které se věnuji, přitom vůbec nestojí proti školní, biologické medicíně. Naopak ji rozvíjí. Podstatou  komplexní medicíny je, že tělesné, duševní a životní potíže od sebe nelze oddělovat. Bylo by nešťastné, kdyby komplexní medicína naopak ignorovala nebo zlehčovala tělesné nálezy. Obojí se musí posuzovat vyváženě. Mrzí mě, že u školní medicíny tomu tak není. Úplně vytlačila psychiku a sociální souvislosti. Když přijdete s bolestní hlavy k doktorovi, kterého vidíte poprvé v životě a vůbec vás nezná, dostanete od něho rovnou žádanku na rentgen a prášky na bolest. Tak se nechová doktor, ale mechanik.

A jak se pozná dobrý lékař?

Základem kvalifikace každého doktora je perfektní znalost školní medicíny. To ale samo o sobě nestačí. Abych pochopil stonání pacientů, potřebuji znát i jejich život – kontext nemoci. Doktor Šavlík, zakladatel české psychosomatiky, říkal: „Dobrej doktor musí bejt zvědavej.“ To je přesné. Musí se zajímat nejen o nemoc, ale také o pacienta. Musí být zvědavý, jaký ten člověk je, jak žije, jak pracuje, jaké má starosti, radosti… Kromě kvalitního medicínského vzdělání by měl doktor mít také empatii, intuici, vzbuzovat důvěru, umět navázat s pacientem vztah. To se nedá ani nabiflovat ani vynutit.

Dnes pacienta však většina lékařů spíš pošle na ten rentgen, než aby si s ním povídala…

Oni za to nemohou. Na škole jim nikdo nevysvětlil, jak nemoc souvisí se životem. Ani systém nemotivuje k tomu, aby se o to zajímali. Nejsou zvědaví. Bolí vás záda, tak šup na rentgen, operace ploténky a hotovo. Tak nás to naučili. Mám mnoho pacientů, kterým operace ploténky nejenže nepomohla, ale jejich potíže ještě zhoršila. Příčinou bolesti byla deprese. Ploténka byla jen náhodným nálezem. Něco je v životě tížilo a oni to nemohli unést. Neúnosnou a nesnesitelnou životní situaci somatizovali – ztělesňovali –  bolestí zad. To, co nebyli schopni zvládnout vědomě ve svém životě, začalo postupem času jejich tělo signalizovat bolestí. Doktor Šavlík zdůrazňoval, že veškerá medicína není nic jiného než potvrzování pravdy lidových přísloví. Bolí ho hlava – má toho plnou hlavu. Závratě – hlava se mu z toho zatočila. Bolesti kolen – jde z toho do kolen. Každá nemoc je informace o tom, jaký člověk je, jakou má povahu, jakým způsobem a v jakých podmínkách žije. Informace o tom, že dělá někde nějakou chybu. Dělám vlastně tlumočníka mezi tělesnou nemocí a myslí pacienta.

Člověk tedy stůně, protože si nerozumí?

Ano. A když si porozumí, pochopí informační hodnotu nemoci a změní své životní podmínky, chování, vztahy, životosprávu nebo pohyb, tak se obejde bez doktorů. Každou besedu začínám slovy: „Nejsem tu proto, abych vás pozval do své ordinace. Jsem tu proto, abyste porozuměli vlastní nemoci a k doktorovi chodit nemuseli. Tím nejlepším lékařem -psychosomatikem jste vy. Nikoho nehledejte. Když máte nějaký zdravotní problém, je potřeba, abyste se zastavili a zamysleli, kde děláte chybu. Pokud to uděláte včas, tak jsem si jistý, že na to přijdete a uzdravíte se sami.“

Nicméně i vy v některých případech předepisujete léky.

Ano, i já používám antidepresiva, kortikoidy, antibiotika. Děkuji farmacii, že je mám k dispozici. Moje první otázka na pacienta ale vždy zní: „Chcete se léčit, nebo se chcete uzdravit?“ Pacient se zarazí, co je to za hloupou otázku. „Jasně, že se chci uzdravit.“ „Dobrá, posaďte se a budeme si povídat o vašich nemocech a o vašich životních starostech. A já vám povím, jak to spolu souvisí.“ Na prvním místě je pochopit nemoc a poradit pacientovi, jak by měl změnit své životní podmínky, chování, aby mobilizoval ten nejúčinnější lék – svoji vlastní energii, samoúzdravné schopnosti. A teprve pokud na zvládnutí nemoci vlastními silami nestačí, předepíši mu léky. Ale jen dočasně, aby se odrazil ode dna a mohl udělat životní změnu.

A co když po zjištění, co všechno by musel změnit, pacient raději chce další léky?

To je každého volba, jestli se rozhodne doživotně používat berličku v podobě léků a příznaky jen potlačovat, nebo se vydá cestou vlastní změny k uzdravení.

Neslýcháte odpověď: Já to změnit nemohu, nezáleží to jen na mně, jsem vlastně odkázaný na léky…?

To jsem  často slýchával, dokud jsem dělal na klinice. Pacienti říkali: „Jsem nemocný, určete mi diagnózu a předepište léky. Uzdravte mne. Já si počkám. A do mého osobního života vám nic není.“ Pokud jsem léky nenapsal, pacienti se cítili být zanedbaní a podcenění. Nyní přicházejí s opačnou zakázkou: „Už nechci brát prášky, mám toho plné hrsti, je mi pořád špatně, poraďte mi, co mám udělat pro to, abych byl zdravý a brát to nemusel.“

To je skvělé.

Moc mne těší, že lidé začínají svým nemocem rozumět. Zájem o komplexní medicínu je drtivý. Naše kapacity jsou ale totálně vyčerpány. Mohl bych vyšetřovat od rána do noci, lidé stojí ve frontách, vydávají se pořadová čísla, pozvání k besedám a žádosti o rozhovory se jen hrnou. Všichni volají o pomoc, jen málokdo je ochotný pomáhat. My už ale společenskou poptávku nedokážeme uspokojit bez společenské podpory. Nový obsah medicíny potřebuje také novou formu zdravotnictví. V současném systému je lékař motivován k tomu, aby hodně ordinoval, hodně vyšetřoval, hodně léčil. Pokud by pacienta uzdravil tím, že mu poradí, jak má změnit chování, dělá to sobě na úkor. Ve výkonovém systému se neuživí. Důsledkem jsou náklady, které už stát nedokáže zaplatit. Obrovská spousta vyšetření a prášků se ordinuje úplně zbytečně. Proto říkám: „Došli jsme do slepé uličky. Zastavme se a začněme společně, od základů, budovat nový systém. To za nás žádný politik neudělá“.

Upravila: Anežka,  www.PrirodniCestou.cz

Zdroj: http://www.najimseazhubnu.cz/mudr-hnizdil-konci-praxi/

více

celkem 121 článků na 13 stranách