Tak s teď přichází ta výživnější část, začínáme praxí měnit naše zvyky, sloupneme ze sebe nepotřebné vrstvy, sundáme masky, za kterými se schováváme nejen před ostatními, ale hlavně sami před sebou. Tak jako při změně stravy z nezdravé na zdravější a tělu prospěšnější variantu můžou přijít detoxikační příznaky v podobě nevolností, bolesti hlavy či střevních “potíží”, čištění našeho emocionální těla se většinou neobejde bez nepříjemných pocitů. Čím větší odhodlání máme své emoce pročistit, tím silněji se na nás může vyvalit proud našich emocí vězněných v nevědomí.
Základem je umožnit svým emocím volně proudit, nedržet je v sobě a ony když zjistí, že cesta ven je otevřená, začnou víc a víc proudit. Co ale znamená volně proudit v praxi? Nezlehčovat je, nesmát se jim ani z nich nedělat něco víc než jsou. Nejlepší způsob, jak rozpoznat, že něco děláme, protože je to to pravé pro tuto chvíli nebo jen ze zvyku či abychom měli klid či necítili pocit viny, je vždy, když chceme něco udělat, zeptat se proč. Proč si jdu s dětmi zahrát fotbal? Proč jdu na rande s tímto člověkem? Proč to chci udělat? Proč jdu na návštěvu k rodičům? Proč se jdu s partnerem milovat? Proč jím tohle jídlo? Pokud je odpověď jiná, než že ve svém srdci cítím takové naplnění láskou a chutí to manifestovat ve své realitě či touhou se tímto způsobem vyjádřit právě teď, je to “špatně”, pak něco děláme nebo se chystáme udělat jen proto, abychom si udrželi svou masku dobrého otce, skvělé manželky, zaměstnance měsíce, a nebo to děláme proto, abychom v sobě zaplnili pocit prázdnoty, jako náhražku za štěstí, které nám přináší jen spojení se sebou samým. I když už máme jasno, nepříjemná emoce se stejně může dostavit. Nebojte se jí, klidně jí naplno prožijte, ale nedržte se jí, co nejrychleji ji nechte jít. Prostě se k ní neupínejte.
Pokud u Vás stále vázne pochopení Vašich emocí, požádejte svoje vyšší já o “asistenci”. Pokud jste v komunikaci se svým vyšším já nováčci, nic se nebojte, je to přirozené a snadné. Našemu vztahu budeme věnovat celou kapitolu, ale teď pro začátek stačí, když začnete komunikovat. Prostě požádejte o znamení na Váš konkrétní příklad. Například: Mé milé vyšší já, jsem připraven být stále na příjmu, pošli mi znamení, jak v sobě mám vyléčit či uvolnit stálý pocit viny (vznětlivost, strach…..). Vyšší já rádo a rychle odpoví, odpověď může přijít ve snu, kdy si nějaké nepříjemné situace můžete znovu prožít, ale s moc příjemným koncem, tedy rovnou se léčíte. Nebo nám v naprosto nečekané chvíli probleskne hlavou řešení a bude jasno. Nebo potkáme někoho, kdo nám začne vyprávět o podobných pocitech, zážitcích… fantazii vyššího já se meze nekladou. Nebojte se, že znamení prošvihnete, když si nevšimneme jednoho, přijde další. Jen po nich nedychtěte příliš .
Buďte si za každé situaci vědomi, že Vaše emoce jsou čistě Vaším produktem, nikdo jiný za ně nenese ani trochu zodpovědnosti. Buďte 100% zodpovědní za to, co prožíváte, za to, co proudí Vaší myslí a co manifestujete. My všichni jsme ve své podstatě jednotní, proto je jakékoliv srovnávání se s druhými naprosto kontraproduktivní. Ten, kdo touží po tom být zvláštní, v něčem naprosto jedinečný (v naší nevědomé životní fázi je to běžné, vždyť i každé malé dítě chce být maminky nebo tatínkovo největší miláček a to je teprve začátek) nebo svou hodnotu staví na své odlišnosti vlastně dává najevo, že ti ostatní nejsou a proto jen on si zaslouží to nejlepší – nejvíc lásky, nejvíc pozornosti, nejvíc ocenění, největší plat… I když ve našem vnějším světě žijeme jako “oddělené” individuality, ve své duši jsme všichni čistá láska. Bůh nemá někoho radši jen proto, že rychleji běhá nebo má delší vlasy, takhle rozděluje jen podmínečná láska. Božská láska sjednocuje, nerozlišuje a miluje každou svou součástku. Ten, kdo tohle pochopí nebo ještě lépe procítí celým svým srdcem přestane toužit být v něčem lepší než jiní, ale chce být tak dobrý, aby to odpovídalo jeho božské podstatě a aby mohlo svůj díl skládačky poskytnout těm ostatním.
