Naše kreativita je báječný nástroj, který máme proto, abychom mohli uspokojit všechny slasti, po kterých touží naše vnitřní žena. Všichni jsme ohromně kreativní bytosti, ačkoliv někteří z nás to umí perfektně potlačovat. Pokud se naše vnitřní žena nebude cítit uspokojená a naplněná, budeme v sobě stále cítit neklid, že nám něco chybí. Pokud stav nenaplnění zjistí naše ego, začne nám navrhovat všechno možné, co můžeme udělat, abychom tu prázdnotu vyplnili a začneme se točit na kolotoči zvaném honba za štěstím. Ale to už všechno víme, takže teď je na čase začít využívat svou kreativitu, aby naplnila formu, kterou pro nás vytváří naše mužská energie a to tím způsobem, který je v souladu s tím, kam nás vede naše srdce.
Kreativitu máme proto, abychom z prázdného domu uměli vytvořit útulný domov, abychom se každé ráno oblékli do oblečení, které vyjadřuje naši podstatu, abychom dokázali tvořit ve hmotné realitě věci, které vyjadřují to, kým jsme, které nám umožňují naplňovat svoje poslání a to na oplátku naplňuje nás slastným pocitem štěstí. Když se v nás naplno rozproudí naše kreativní energie, je velmi snadné ji zaměnit za sexuální vzrušení. Kreativita stejně jako sexuální vzrušení naplno rozproudí energii v 2. čakře, jen její vyjádření je odlišné. Pokud je této kreativní energie přetlak a my nevíme, jak ji využít, jediné, co nás napadne je, že potřebujeme prožít “pořádný” orgasmus. Když ale víme, že tato energie (často pociťovaná jako vzrušení) dokáže stvořit cokoliv a zároveň najdeme způsob, jak ji vyjádřit, náš život se stane jedním velkým tvůrčím procesem. Tím ovšem nezavrhujeme naší sexualitu, ba naopak, jen se jí budeme věnovat v jiné kapitole 
.
Pokud tvoříme něco, co nás baví a naplňuje, zapomínáme na čas, zapomínáme jíst, spát…. Je to tím, že v tu chvíli jsme plně otevřeni naší božské podstatě a ta námi naplno proudí. Přináší nám radost a z ní plynoucí pocit štěstí, který není závislý na vnějších okolnostech. V některých lidech je zakořeněný předsudek, že aby člověk mohl realizovat boha v sobě, musí dělat nějakou veledůležitou činnost. Ale tak to není, boha v sobě je třeba manifestovat v každé drobnosti, kterou děláme, třeba při tom, že si pravidelně doma myjeme okna, abychom dobře viděli na ten krásný svět venku, při tom, že v obchodě pustíme u pokladny pána s malým nákupem, když my sami máme plný košík, v tom, že když si kupujeme nové kalhoty, řešíme víc než kolik stojí z jakého jsou materiálu, jestli se v nich budeme cítit dobře a kde byly vyrobeny. V tom, že i když už máme jasno, že nás nenaplňuje naše zaměstnání a pracujeme na změně, stále odvádíme co nejlepší výkon. Nebo třeba i když máme neshody s partnerem, stále si uvědomujeme, že i když se tak nechová, i on je bytost utkaná ze světla a je na nás, jak se budeme cítit.
Je to právě naše kreativita, která se dokáže přizpůsobit každé (i navenek nepříjemné) situaci, která nám umožní se jako voda přelévat od změny ke změně, aniž by nás to bolelo. Naše kreativita dokáže vytvořit z prachu u cesty kouzelný zámek a ze smutku nejkrásnější palác na světě. Naše kreativita nás hýčká, zahrnuje nás láskou, krásou a slastí.
