Jíst RAW je přirozené, říká stomatolog MUDr. Prokeš – rozhovor o stravě, zubním kazu a amalgámu

Doktor Prokeš je jedním z mála lékařů, kteří uznávají alternativní výživové směry. Od roku 2011 je také vitarián. Svými názory se netají, ale také je nikomu nevnucuje.

„Můj názor je ten, že standardní medicína obecně neléčí příčinu, ale pouze symptomy,“ říká Mudr. Prokeš. „Vždy jsem byl instinktivně proti předepisování antibiotik, očkování. A v určitém věku jsem si řekl, že se nikdy nechci dostat do rukou této medicíny a že budu dělat všechno proto, abych umřel opotřebováním, ale zdravý. A ne na třiceti lécích denně. I materialistická medicína píše o tom, že lidské tělo je postaveno na životnost až 140 let. Tak jsem začal jíst živou stravu, abych se k tomuto číslu alespoň trochu přiblížil.“

Proč právě RAW strava?

K RAW dojdeme pozorováním přírody. Zvířata v přírodě nic nevaří a jedí jen to, co je pro ně za syrova dobře stravitelné. A to by mělo platit i pro nás. Dle chrupu navíc můžeme soudit, že jsme plodožravci. Zatímco třeba psi nebo kočky jsou všežravci, my máme menší špičáky, neumíme utrhnout syrové maso. Jednoduchý test je: Když na jednu stranu dám syrovou flákotu masa a na druhou jablko, co si vyberete? Jablko. Zatímco tygr mi sežere flákotu i s rukou. Jablka si ani nevšimne.

A co zelenina?

Vzhledem k tomu, že většina zeleniny je vlastně vyšlechtěná bylina, nepovažuji zeleninu za naši hlavní potravu. Její stravitelnost je pro nás totiž mnohdy problematická, pokud nedodržujeme pravidlo „každé sousto dvacetkrát přežvýkat“. A na takové žvýkání nemáme plně vyvinutý pohyb čelisti, jako to mají přežvýkavci. Ti čelistí víc krouží, říká se tomu šarnýrový pohyb, a přední zuby mají uzpůsobeny do plošek, takže neustále rozmělňují, až je z potravy kaše a poté to jde přes žaludky a přes dlouhatánské střevo, aby se to všechno stihlo strávit. My máme šarnýrový pohyb čelisti menší, který postačí na rozmělnění měkčí stravy jako je ovoce. To nám ostatně i nejvíc chutná a jeho vláknina je přiměřeně jemná.

Vytvořili jsme si však na sebe bič v podobě vařené stravy a zbavit se tohoto návyku je těžké, protože tepelně a chemicky upravované jídlo nás obklopuje všude kolem. Ale nedělá nám dobře, což se pozná dle toho, že vinou této stravy vznikají často nemoci.

Když jsem před dvěma lety přecházel na živou stravu, přišla mi na mysl jedna věc: Léčitelé ordinují svým pacientům půsty, čerstvé šťávy, ovoce – a tím je léčí. Mimo to jim ale také ordinují různé kůry, čínské tabletky – a tím se živí. Co však léčí ty pacienty, je ta strava a ne ty čínské tabletky. A já jsem si řekl, když to funguje na nemoci, co by se stalo, kdyby tuto stravu člověk jedl preventivně? A tak jsem to zkusil sám na sobě.

A co to přineslo?

Přineslo to mimo jiné váhový úbytek dvanácti kilogramů – a to čistě z tuku. Naopak svaly posílily, protože na buněčné úrovni organismus rozkvetl. Což se projevilo potom tím, že ač jsem nikdy neběhal, ani nejezdil na kole, tak jsem zvládl letos absolvovat triatlon- 2km plavání, 90km kolo a 21km běh, aniž bych na to extrémně trénoval. A zvládnul jsem to za na amatéra slušný čas 5 hodin a 43 minut.

Jak se na vaši stravu dívá okolí?

S okolím nemám žádný problém. Myslel jsem si, že to bude horší. S kolegy se o tom bavíme a reagují vcelku pozitivně. Obecně okolí většinou reaguje ve smyslu: „Je to úžasné, ale já bych to nedokázal.“ A já odpovídám: „Dokázal, jen teď nechceš.“ Nemá smysl RAW lidem nutit, je potřeba nechat je, ať k tomu dojdou sami. Je těžké jen tak se vzdát vařené stravy. Většinou musí přijít nějaký impuls. A tím bývá většinou zdraví.

Když už mluvíme o tom zdraví… Amalgám, fotokompozit nebo keramika? To je dilema každého, kdo někdy přemýšlel o vlivu zubních výplní na zdraví. Jakou zubní výplň byste doporučil vy, pane doktore?

Vzhledem k tomu, že zatím neexistuje žádná zcela zdravotně nezávadná výplň, tak bych doporučoval předcházet zubnímu kazu, abychom žádné výplně nepotřebovali.

A co když už kaz máme? Která výplň je v tom případě nejmenší zlo?

Každý materiál má své pro a proti. Dnes je doba brojení proti amalgámu. Údajně se z něho do těla uvolňují těžké kovy. Není to však prokazatelné a dle mého názoru se bílé výplně na zadních zubech, kde nejsou tolik vidět, doporučují pro jejich vyšší cenu.

Že však máme v krvi těžké kovy, je fakt. Dá se to například ověřit pohledem do mikroskopu při analýze z kapky krve.

Rtuť ano, ale to nebude vinou amalgámu. Ta rtuť bude pocházet odjinud – z životního prostředí, které je těžkými kovy zasažené. Amalgám je již zreagovaná sloučenina a žádná volná rtuť v něm není. Měli bychom si uvědomit, že amalgám je jakožto nejstarší výplňový materiál používán už 200 let. To znamená, že jsou s ním obrovské zkušenosti a nikdy se neprokázalo, že by člověk zdravotně trpěl vinou amalgámu.

Jistě má ale svá negativa…

Samozřejmě. Nejprve ale stručně shrnu jeho klady a poté vysvětlím zápory. Kladem tohoto materiálu je jednoduchost zpracování, což znamená, že se při práci s touto výplní nadělá nejméně chyb, které by potom měly vliv na zdraví zubu. Amalgám má také dlouhou výdrž a dokonce funguje i jako prevence proti bakteriím, protože se z něho uvolňují oxidy stříbra. A stříbro bylo od dávnověku používáno jako desinfekce. Amalgámová výplň tedy vlastně desinfikuje. Bakterie se na ni, ani do jejího okolí, příliš nehrnou.

Nevýhoda amalgámu je, že má větší tepelnou roztažnost než sklovina a u větších kazů, kdy jsou stěny zubu oslabeny až příliš, je riziko, že tyto stěny pod tlakem amalgámu povolí a dojde k defektům, které je poté potřeba opravovat. Druhou nevýhodou amalgámu je z estetického hlediska samozřejmě jeho tmavá barva.

Jak je na tom v porovnání s amalgámem fotokompozitní bílá výplň?

K této výplni mám dvě výhrady. Za prvé se jedná o poměrně toxický materiál, o čemž se v laické veřejnosti nemluví. Ale my z praxe známe, že použití fotokompozitu s sebou nese riziko, že zub odumře, proto jej svým klientům nedoporučuji. Na rozdíl od amalgámu, který je složen z kovů přirozeně se vyskytujících v přírodě, je fotokompozit, tedy umělá pryskyřice , od přírodních materiálů velmi vzdálen, je to umělá, organická sloučenina.

Když například uděláme takovou výplň malému dítěti, které má zkaženou jedničku, kde je poměrně široká dřeňová dutina, hrůzou potom trneme, jestli zub odumře, nebo ne. A často se stává, že i pod malými výplněmi zub v tichosti odumře a poté po letech, třeba až v dospělosti, se na to přijde, když pacienta přivede k lékaři bolest.

Druhá nevýhoda fotokompozitu je, že při tuhnutí se smršťuje, takzvaně kontrahuje. To může u větších výplní ohrozit vazbu na sklovinu. Jedná-li se například o kaz, který vede do mezizubního prostoru, kde je na spodině defektu skloviny velmi málo, může se stát, že se  výplň utrhne, vznikne mikrospára a v té se zub nadále kazí. Velmi tedy záleží na dovednostech stomatologa, protože ten pomocí speciálního svícení na zub ovlivňuje směr, jakým se materiál smrští. Pokud je tato výplň udělána stoprocentně precizně a správným způsobem, může mít srovnatelnou výdrž jako amalgámová výplň. Ale vzhledem k tomu, že práce s tímto materiálem je o poznání technicky náročnější, není u nás v republice mnoho zubařů, kteří by dělali takto kvalitní fotokompozitní výplně. A pod nekvalitní výplní se zub může velmi rychle zkazit.

A co keramické výplně? Ty jsou finančně nejnáročnější, ale také prý nejkvalitnější.

Keramika je nejlepší, co se týče vlastností materiálu. Je to také materiál z přírody, silikáty, tedy písky. Je inertní, netýká se ho tedy zbarvení a jeho fyzikální vlastnosti jsou podobné sklovině. Dnes existuje několik typů keramiky. Například živcová – leucitová je relativně měkká, velmi podobná tvrdosti zubu, takže nedochází k opotřebování protilehlých zubů. Ano, u keramiky se přibližujeme jakémusi ideálu. Ale je tu jedno velké ALE… Něčím tu keramiku totiž musíme na zub přilepit. A lepíme ji bohužel zase tím fotokompozitním materiálem.

Takže jsme zase na začátku…

Ne tak docela. Abych to vysvětlil podrobněji: keramická výplň je velmi přesná – vymodelovaná na speciálním 3D přístroji nebo v laboratoři, přesně podle toho, jak je zub vyvrtaný. Po vsazení do zubu tedy vznikne velmi tenká spára. A jen zde použijeme fotokompozit jako lepidlo. Jedná se tedy o daleko menší množství než u výplně, která je celá vyrobena z fotokompozitu. Stále může sice vznikat nějaká toxicita, ale na zub není vyvíjen tlak ve smyslu kontrakce (jako se tomu děje u fotokompozitní výplně) a následné porušení vazby, nebo dilatace (jako se tomu děje u amalgámu) a následného prasknutí oslabené skloviny.  A co se týče toxicity, řekl bych, že případů, kdy zub pod keramickou výplní odumře, je méně.

Nicméně pod amalgámem neuvidíte zahynout zub skoro nikdy. Osobně se nepamatuji, kdy bych takový případ viděl. Proto na zadní zuby amalgám doporučuji. Na přední, kde jde především o estetiku, potom volte spíše výplň keramickou.

Co je pravdy na tom, že se lze vyhnout plombám prostřednictvím regenerace zubů? Například s použitím bylinek, nebo vyvařených skořápek od vajec, které sníme?

Bylinky jsou samozřejmě dobré na dásně a mají hojivý charakter. Ale podstatné je uvědomit si, že pokud je zub vyvinutý, tak má sice nějakou organickou matrix, organický materiál, ale hlavně je složen z vápníku a fluoru. A podléhá tedy daleko víc čistě chemickému prostředí v dutině ústní. V kyselém prostředí se sklovina rozpouští, v zásaditém se regeneruje. Nejdůležitější je zachovávat v dutině ústní zásadité prostředí. Což nás mimo jiné vede i k zamyšlení nad stravou. Alkalizující strava má obrovský vliv na prevenci kazu.

Doporučil byste k prevenci kazu jmenovitě RAW stravu?

Rozhodně. Můj názor je, že pokud například dítě po odkojení bude jíst RAW stravu, bude mít zdravé zuby. Vařená strava nemá takový potenciál, co se týče podpoření samočistících schopností zubu.

Jaký vliv má při prevenci kazu čištění zubů?

Dá se říct, že čím kyselejší prostředí v ústech, tím více je potřeba dbát na čistění. Pokud bychom jako lidé jedli pouze stravu, která je přirozená pro náš živočišný druh, zuby bychom si čistit nemuseli. Vidíte snad zvířata čistit si kartáčkem zuby? Nemluvím teď o domestikovaných zvířatech, která krmíme věcmi, které by neměly žrát. Mluvím o zvířatech žijících v přirozením prostředí. Tato zvířata mají až do smrti zdravé zuby. V přírodě zkažený zub nenajdete.

Takže prevence by měla směřovat nejen k čištění zubů, ale měla by směřovat už – a na to bych apeloval – odmalička k tomu vést děti ke správné výživě. S tím, že rodiče musí jít samozřejmě příkladem. Zub je závislý na vnějším prostředí. Snažme se zachovávat zásadité prostředí v dutině ústní. A k tomu je vhodné například čerstvé ovoce.

Může konzumace ovoce vést ke zvýšené citlivosti zubů?

Pokud nekonzumujete současně rafinovaný cukr a další kyselinotvorné potraviny, tak nemůže. Mohli byste hryzat do citronů a nepoznali byste, co je to citlivost zubů.

Doporučujete zubní pasty s fluorem?

Ne a ani je sám nepoužívám. Pokud je sklovina zdravá a je v zásaditém prostředí, není důvod fluor dodávat. Ve stravě je fluoru pro naši potřebu dost. Jinak obecně vzato je fluor halogen a hubí se s ním například krysy. Má i vliv na mentalitu člověka. Opatrnosti je třeba obzvlášť, když čistíme zuby dětem, které často zubní pastu omylem spolknou. Dnes již vidíme, že fluoridování dětí, jaké se provádělo dříve, je spíše kontraproduktivní. Šlo o neřízené dávky a u takových nikdo neví – stejně jako u antikoncepce – kolik který jedinec té látky potřebuje. Dávaly se tedy všem stejné dávky a pak z toho byly tzv. fluorózy –  zuby byly flekaté, ošklivé a křehké. Dříve byl fluor považován za možný lék proti osteoporóze, ale potom se zjistilo, že kost se pomocí fluoru sice zpevnila, ale současně zkřehla. A i ty dětské zoubky se vinou fluoru mohou štípat.

A co fluoridové gely pro občasné použití?

Ano, fluoridový gel používaný jako lék, ne jako prevence, a používaný lokálně na konkrétní místo může pomoci předjít plombě. Pouze však za podmínky, že kaz je jen ve sklovině a je ve fázi demineralizace. To je určitě reverzibilní jev, kdy pokud obrátím tok iontů vápníku a fluoru v  zásaditým prostředí zpátky do zoubku, tak se sklovina zreparuje. Pokud však defekt dojde až do zuboviny a bakterie se dostanou dovnitř, není žádoucí zreparovat sklovinu, protože kaz je potom uzavřen pod ní. Tak vznikají takzvané moderní kazy. Klient objeví, že existují mezizubní kartáčky, začne čistit, na povrchu se zub zreparuje, ale když se do nich vrtne, tak se zjistí, že pod sklovinou jsou kazy. Na povrchové kazy pouze ve sklovině tedy někdy trochu toho fluoru lokálně může pomoci, ale jen v zásaditém prostředí. Jako prevenci fluor nedoporučuji. Což je názor, který příliš často od zubaře neuslyšíte…

Kde se sežene zubní pasta bez fluoru?

Pasty bez fluoru jsou běžně k dostání. Anebo je možné koupit na internetu ajurvédské zubní pasty. Ty jsou čistě bylinkové.

Jaké preferujete zdroje vápníku?

Pokud se stravujete přirozeně, je vaše strava vyvážená přesně tak, jak váš organismus potřebuje, a obsahuje tedy i dostatek vápníku. V přírodě také netrpí zvířata nedostatkem vápníku. Nedostatek vápníku způsobuje nepřirozená strava.

Přesto jsou známy příběhy, kdy některým lidem na RAW stravě údajně odešel jeden nebo více zubů.

Jenže v těch příbězích se neříká, jak vypadaly ty zuby před přechodem na vitariánství. Mohly tam být nediagnostikované kazy, které už neměly schopnost samoreparace. A zrovna v tu chvíli si ten člověk řekl, že bude jíst RAW. Ale ty kazy se tam vyvíjely dál, až zuby odešly. To je první varianta vysvětlení – dle mého názoru velmi pravděpodobná.

A druhá varianta?

Že každé onemocnění má duševní podklad. Tomu se říká psychosomatika. S touto teorií pracuje ale také etikoterapie. Ta hlásá, že každá nemoc je porušení rovnováhy v myšlení. Jednoduše řečeno vždycky to vzniká v hlavě a teprve potom se to projevuje na těle.

Je vám tato teorie blízká?

Musím říct, že celkem ano. Věřím, že zuby patří každý k nějakému orgánu nebo k oblastem cítění, vztahů. A že porušení zubů může mít i jinou než chemickou příčinu. V ordinaci vídám občas pacienty, kteří mají zuby v perfektním stavu, až na jeden jediný. Například přijde klient, který se o zuby pečlivě stará, všechny má zdravé, pouze jediný zub je paradentózní. A to tak moc, že o něj třeba ten klient nakonec přijde. A já se ptám: Proč jeden zub? Kdyby všechny, tak je to jasné – špatné čistění zubů. Ale jeden? To jsou věci, které přivádějí člověka k zamyšlení.

Jak se cítíte po psychické stránce na RAW stravě?

Psychika souvisí s fyzickou stránkou. Dříve jsem se věnoval kulturistice a už tehdy byla výživa moje hobby. Jedl jsem však běžnou stravu a dokonce jsem i kouřil. Se svou fyzickou kondicí jsem nebyl tak úplně spokojený. Dnes spokojený jsem a jsem na sebe hrdý. Ve svých 45ti letech jsem schopen čtyři hodiny denně sportovat a cítit se v pohodě. Dřív mi stačila hodina a půl tenisu a tři dny jsem se z toho dával do kupy. Jsem více vitální, mám pocit zdraví, můžu jíst, kolik chci a kdy chci. Mám lehčí trávení, jsem veselejší. Ve zdravém těle zdravý duch.

Jíst RAW je přirozené, říká stomatolog Mudr. Prokeš – rozhovor o stravě, zubním kazu a amalgámu