Ačkoliv je teprve jaro a slimáků ještě moc na zahrádce k vidění není, zde je krásné zamyšlení nad tímto věčným zahradníkovo „problémem“.
RADOMIL HRADIL: CO SE SLIMÁKY?
Než vám odpovím na tuto otázku, rád bych vám o slimácích něco pověděl. Slimáci jsou zdravotní policie. Spolehlivě odstraňují vše neduživé, odumírající, rozkládající se, nebo naopak přehnojené a přebujelé. Často jsem je např. pozoroval, jak u příkopu na okraji cesty s velkou pílí požírají psí exkrementy. Dokonce prý sežerou i své mrtvé soukmenovce. A mají prý také vynikající čich: rozkládající se, kvasící látku cítí na stovky metrů a už spěchají, aby ji odklidili. Pokud se tedy bavíte tím, že slimáky po ránu zařezáváte nožem, vězte, že k vám zakrátko budou pospíchat jejich kolegové z daleka široka, aby vykonali nutnou pohřební službu. A když si do zahrady instalujete pivní past, máte na slimáčí invazi zaděláno.
Slimáci si krásně kloužou po své jediné noze díky slizu, který hojně vylučují; ovšem ten sliz je prý neobyčejně prospěšný pro úrodnost půdy. A tak si kladu otázku: Nepřicházejí snad slimáci v tak velkém počtu proto, aby zúrodnili naše pole a zahrady zdevastované umělými hnojivy a aby z jeviště přírody odstranili naše přehnojené a přešlechtěné výpěstky?
A když už se jich tedy chcete zbavit a ptáte se, co s nimi, pak se vás zase já musím zeptat: Co jste udělali pro to, abyste na zahradě měli slepýše? Nasypali jste někam hromadu listí a klestí pro rejsky a ježka? A dostane se k vám ježek vůbec? Máte pod plotem dostatečnou mezeru? A máte někde na sluníčku hromadu kamení pro ještěrky? A tůňku pro ropuchy? A prkna a kameny a nesekanou trávu a mrtvé dřevo pro střevlíky? A víte, že hlemýžď zahradní si pochutnává na vajíčkách slimáků? Co děláte s hlemýždi, když vám zavítají na zahradu?
Eike Braunroth, autor knihy Kooperace s přírodou, říká, že strach je jako magnet, který přitahuje to, čeho se obáváme. Zkuste se slimáků nebát. Zkuste se podívat, jak jsou krásní a ladní, a uvědomte si, jak jsou v přírodní rovnováze prospěšní. Zkuste je vidět jinýma očima. Třeba si je zamilujete jako jeden z projevů nekonečně rozmanitého života.
Děkuji za inspiraci Terezce – Zahradní svatyně
