Zónování přírodní zahrady

Komplexní promyšlenost kvalitního permakulturního designu zahrady nebývá pro neznalého člověka na první pohled zřejmá. O to úžasnější je to, jak efektivně ve skutečnosti svému majiteli dokáže sloužit. Jednou z hlavních záležitostí, kterou si budete potřebovat před vytvořením designu své přírodní zahrady pořádně rozmyslet, je zónování.

Zónování, neboli rozmístění elementů v zahradě podle toho, jak často je budete navštěvovat, je rozdíl mezi zahradou, na které budete běhat jako zajíc, abyste zvládli byť jen základní údržbu, a zahradou, ve které zřetelnou část úkonů budete provádět jaksi mimochodem či s minimálním vynaložením energie.

Zóna 0

Střed lidské aktivity – v přírodní zahradě přirozeně dům, pokud bychom však permakulturní design aplikovali v širším měřítku, pak např. náves, náměstí, (v tomto případě může být nulových zón i více).

Zóna 1

Leží nejblíže domu a bude obsahovat nejintenzivněji obhospodařované a využívané prvky zahrady –  skleník, bylinky a koření, smíšené zeleninové záhony, dílnu, prostor pro venkovní odpočinek (barbeque, atp.), malá zvířata, malý kompost (kompostovací nádobu) na kuchyňský odpad, menší jedlé keře a podobně, podle naší potřeby a možností pozemku. Důležité je zohlednit i přístupnost – umístíme-li bylinkový záhon sice těsně vedle domu, ale daleko od vchodu, těžko se můžeme dočkat toho, že jej budeme hojně využívat k okamžitým potřebám během vaření.

Zóna 2

Obsahuje již větší prvky – třeba střední jedlé keře, drůbež, zeleninové/ovocné záhony, menší zvířata, vodní plochy, terasovité záhony, větrolamy…

Zóna 3

Sem umisťujeme už méně obhospodařované a udržované plochy – keře s menšími nároky na prořezávání, záhony nemulčované záhony, prostor pro větší zvířata (pastviny), políčka hlavních plodin (brambory, kukuřice, obilí, …).

Zóna 4

Čtvrtá zóna je napůl udržovaná a napůl již divoká. Pěstujeme zde stromy, které nepotřebují prořezávat, celkově odolnější plodiny, můžeme zde mít např. stromy na dřevo a poskytovat prostor divoké zvířeně, která nám díky tomu pomáhá udržovat rovnováhu v bližších zónách.

Zóna 5

Divoká příroda, kde jsme pouhými návštěvníky, nikoliv hospodáři. Chodíme sem pozorovat přírodu, učit se, meditovat a hledat svůj vnitřní klid.

I při zónování musíme nad naší zahradou přemýšlet v širších souvislostech a tedy v rámci krajiny, ve které se nachází. Najděme si čas zmapovat, kudy a jak do naší zahrady nejvýrazněji přicházejí vnější přírodní síly jako jsou vítr, oheň, voda, sluneční záření a případně i divoká zvěř. Je-li náš pozemek umístěn na jižní stráni, nebudeme mít se slunečním zářením žádný problém, jindy bude velmi zásadní dobře rozmyslet rozmístění stromů podle výše vzrůstu, abychom si například nejintenzivnější sluneční záření z jihu neubírali vysokými stromy na dřevo.

Dobrou pomůckou, která pomáhá uvědomovat si vztahy mezi jednotlivými prvky je zakreslování zón do plánku. Můžeme si zde vizualizovat i nejčastější okruhy pochůzek, infrastrukturu vodního hospodářství, oblasti s nutnou potřebou stínu a podobné zásadní vztahy mezi jednotlivými prvky.

Nejdůležitějším aspektem zónování zahrady je právě správné postihnutí sítě vztahů, která v naší zahradě vznikne. Čím lépe jednotlivé prvky umisťujeme tím více užitečných a stálých vztahů mezi nimi se vyvine, což je naším cílem. Usnadníme sie tím hospodaření: sníží se energetická náročnost a potřeba lidských vstupů a zvýší se produktivita zahrady.

Rubriky Přírodní zahrady | Napsat komentář

Napsat komentář