Pět stupňů připoutanosti – V. Fanatismus

Stupeň první: Autentické já

Stupeň druhý: Preference

Stupeň třetí: Identita 

Stupeň čtvrtý: Zvnitřnění

Stupeň pátý: Fanatismus

Zde se jedná o nejkrajnější stupeň připoutanosti, který se může vyskytovat na nejméně pravděpodobných místech. Kdykoli něčemu bez ptaní věříme, ocitáme se v nebezpečí, že se si vytváříme pouto k této úrovni.

Jste-li na pátém stupni, chováte svůj tým v nábožné úctě: v krvi vám kolují jeho barvy! Když uvidíte fanouška jiného mužstva, automaticky se stává vaším nepřítelem, protože jejich emblém musí být poražen. Tohle je vaše území a ostatní se musejí podřídit, aby i oni pochopili, že jen váš tým je ten opravdický – ostatní mužstva nejsou nic než parta švindlířů.

Co se děje na hřišti, vypovídá beze zbytku i o vás. Když vaši vyhrají šampionát, stává se z vás lepší člověk; pokaždé se najde teorie o spiknutí, která vám dává prostor, abyste nikdy nepřijali porážku jakožto oprávněnou. Na třetí a čtvrté úrovni ještě míváte kamarády, kteří o fotbal nestojí, ale na pátém stupni už s lidmi, kteří nemilují sport, vůbec nehodláte marnit čas. Jejich smůla! Rozhodli jste se, že por ně ve vašem životě není místo, a za to, v co věříte, jste ochotní bojovat. Vaše přesvědčení je pro vás důležitější než prožitek.

Na tom, co se děje na hřišti – ať už se na píšťalku píská nebo ne – , nezáleží ani za mák: jste fanouškem na plný úvazek 365 dní v roce. Vaše rodina nosí dresy v klubových barvách a všichni jsou pokud možno fanoušky stejného týmu. Jestliže některé z vašich dětí začne podporovat mužstvo protivníka, vydědíte ho. A ven! Na tomto stupni připoutanosti se vaše rodina může snadno rozpadnout – stačí, aby se někdo z jejich členů obrátil zády k týmu. Pokud vaši příbuzní nevěří ve váš tým, pokrevní vztah už pro vás pranic neznamená.

Každý čin a rozhodnutí, které uděláte, jsou v rámci pravidel, podle nichž se považujete za velikého fanouška. Samosebou nemůžete nic chápat z hlediska někoho, kdo lásku k vašemu týmu nesdílí! Kdyby ano, podle vlastních měřítek byste se považovali za zrádce.

Mezi vámi a připoutaností už neexistuje vůbec žádný odstup. Jste svému družstvu oddáni do morku kostí. Jak vaše připoutanost sílí, může dosáhnout dobu zlomu, kdy ztrácíte úctu dokonce i k lidstvu. Ve vašich očích je opravdový fanoušek ochoten pro svůj tým nejen zemřít, ale i zabíjet. Nezáleží ani na tom, zda rozhodčí odpískal začátek či konec utkání. Dokonce je lhostejné, jestli se vůbec hraje fotbal. Symbol a barvy mají větší význam než vlastní život, natož potom život někoho jiného.

Některým čtenářům snad dělá potíže analogie pátého stupně  připoutanosti se sportovním prostředím. Dovolte, abych tento výklad uzavřel dvěma příklady ze života.

Na konci jedné sezony v Evropě sestoupil jistý slavní klub do nižší fotbalové soutěže (jinými slovy, toto mužstvo bylo vyřazeno z první ligy). Poté co jeden z fanoušků uviděl na vlastní oči porážku svého týmu, šle se domů oběsit. Usoudil, že pokud jeho mužstvo není v první lize, nestojí už za to žít dál.

Dalším příkladem je řidič autobusu, který horoval pro tým, jenž prohrál ve finále Ligy mistrů. Otočil autobus a vjel jím do skupiny lidí v dresech vítězného mužstva. Tento muž byl ke svému týmu připoután tak silně, že kvůli němu zabíjel.

Je důležité si uvědomit, že pokud se kdokoliv připoutá do takové míry k souboru přesvědčení, je schopen činů podobného ražení. Lidé si navzájem neubližují proto, že by byli zlí, ale proto, že tak silně lnou k něčemu, co považují za jedinou možnost.

Vražda či sebevražda kvůli prohře mužstva jsou naštěstí poměrně vzácné. Když ovšem obrátíme pozornost k tématům, jako je náboženství, politika či naše představy o penězích, sexu a moci, nacházíme bezpočet dokladů o připoutanosti na této úrovni.

Jste-li na prvním stupni, chodíte do kostela, synagogy, chrámu, mešity či obřadního kruhu, a zde nacházíte a ctíte lásku a milost Boží. Na stupni pátém je Bůh je shodou okolností ohniskem oddanosti, kam směřuje náboženská víra – jinými slovy, náboženství je důležitější nežli Bůh. Představte si spiritualitu, alternativní léky nebo veganství. Uplatněte nastíněnou klasifikaci na otázku rasy, etnického cítění či sexuální orientace. Uplatněte jí na lásku. Pět stupňů připoutanosti lze vztáhnout na libovolnou formu informací – a najednou vidíme, že důsledky přistávají být tak triviální.

Zpracovala Petra Šarmová, www.PrirodniCestou.cz

Zdroj: Pět stupňů připoutanosti , Don Miguel Ruiz ml.

Rubriky 5 stupňů připoutanosti | 6 komentářů

6 komentářů u Pět stupňů připoutanosti – V. Fanatismus

  1. Dominika :

    Při čtení jsem se přistihla, jak si říkám, že to se mě netýká, ale pak jsem našla situace, kdy celkem připoutaná jsem taky, moc děkuji :-)

  2. Vitari :

    Skvělé články o stupních připoustanosti, Petruš. Díky.

Napsat komentář