Připravila jsem pro vás ukázku, z velmi krásné knížky Sára, kniha první od Esther a Jerry Hicks. Inspirativní čtení nejen pro děti 
Připadáš mi dneska nějaká rozčilená, Sáro. O čempak bys chtěla mluvit?
„Šalamoune,“ vyhrkla Sára, „s tím zákonem přitažlivosti není něco v pořádku!“
Na chvíli se odmlčela a čekala, že jí Šalamoun opraví.
Pokračuj, Sáro.
„No, tys říkal, že podle zákona přitažlivosti se přitahuje to, co si je podobné. A Jason s Billym jsou oba stejní ničemové. Celé dny společně jen vymýšlejí, komu a jak by mohli uškodit.“ Sára zmlkla, pořád čekala, že jí Šalamoun přeruší.
Jen dál.
„Ale já taková nejsem, Šalamoune. Já na ostatní neházím bláto, ani do nich nenajíždím s kolem, nechytám zvířátka do pastí, nezabíjím je, nikomu nevypouštím pneumatiky – tak co ke mně Jasona s Billym pořád přitahuje? Nejsme si přeci vůbec podobní. Jsme úplně jiní!“
Myslíš si, že Jason s Billym jsou opravdu zlí, Sáro?
„Ano, Šalamoune, to si myslím.“
Jsou to rošťáci, s tím bych souhlasil, přikývl Šalamoun, ale jsou docela stejní jako všichni a všechno ve vesmíru. Mají to, co je žádané, a zároveň se jim toho nedostává, obojí dohromady. Všimla sis někdy, že tvůj bratr dělá i něco pěkného?
„No, možná ano. Ale jen výjimečně“, soukala ze sebe Sára. „Musela bych se zamyslet. Ale Šalamoune, já to pořád ještě nechápu. Proč mě otravují? Já jim nic nedělám!“
Víš Sáro, funguje to takhle: v každém okamžiku máš šanci dívat se na to, co chceš, a nebo vnímat nedostatek toho samého. Když hledíš na něco, co bys chtěla, pouhým sledováním se naladíš na stejné vibrace. Staneš se tím samým, Sáro. Rozumíš mi?
„Chceš říct, že i když se budu dívat na někoho, kdo je zlý, budu zlá i já?“
Ne tak docela, ale začínáš tomu rozumět. Představ si světelnou tabuli velkou jako tvá postel. Tabuli, ze které vystupují tisíce malých světýlek, podobných jako svíčky nebo žárovky na vánočním stromku. Je to jako moře světel a ty jsi jedno z nich. Jakmile něčemu věnuješ pozornost, jakmile se na něco zaměří, tvé světýlko se rozsvítí. A v té chvíli se všechna ostatní světýlka – ve vibrační harmonii s tvým světlem – rozsvítí také. A tahle světýlka představují tvůj svět. Tvoří ho lidé a zkušenosti, ke kterým teď máš vibrační přístup.
Přemýšlej o tom, Sáro. Ze všech lidí, které znáš, koho tvůj bratr Jason nejvíce trápí a provokuje?
Mě, Šalamoune,“ odpověděla bez váhání. „Vždycky otravuje mě!“
A koho ze všech lidí, které znáš, Jasonovy legrácky nejvíce rozčilují? Kdo myslíš, že rozsvěcí svou světelnou tabuli ve vibrační harmonii s těmi rošťáky, Sáro?
Sára se zasmála, protože jí to začalo docházet. „Já Šalamoune. Mě to štve nejvíc. Pořád rozsvěcuji svoje světlo tím, že sleduji Jasona a naštvávám se na něj.“
Tak to vidíš, Sáro. Tím, že vidíš něco, co se ti nelíbí, pozoruješ to a bojuješ s tím a přemýšlíš o tom, rozsvěcuješ svoji světelnou tabuli a tím dostaneš ještě větší porci toho nechtěného. Často ty vibrace vysíláš, i když Jason ani není poblíž. Prostě si jen vzpomeneš na to, co ti provedl, když poblíž byl. Dobré na téhle záležitosti je, že podle svých pocitů vždycky poznáš, s čím právě souzníš.
„Jak to myslíš?“
Kdykoli jsi šťastná, kdykoli dokážeš oceňovat, kdykoli vnímáš pozitivní stránky nějakého člověka nebo věci, dostávají se tvé vibrace do souznění s tím, co chceš. Ale kdykoli cítíš zlost nebo strach, vinu nebo zklamání, v té chvíli vibruješ v souladu s tím, co nechceš.
„Úplně vždycky, Šalamoune?“
Ano, vždycky. Na své pocity se můžeš spolehnout pokaždé. To je tvůj naváděcí systém. Přemýšlej o tom, Sáro. Až budeš během příštích dní sledovat lidi okolo sebe, zaměř se hlavně na to, co přitom cítíš. Ukaž sama sobě, s čím se ladíš na stejnou frekvenci.
„Dobrá, Šalamoune, pokusím se. Ale bude to pořádně těžké. Bude to chtít hodně procvičování.“
To tedy ano. Je dobré, že máš kolem sebe tolik lidí, na kterých si to můžeš vyzkoušet. Užívej si to.
A s těmi slovy se Šalamoun zvedl a odletěl pryč.
Tobě se to říká, Šalamoune, pomyslela si Sára. Ty si můžeš vybírat, s kým chceš trávit svůj čas. Nemusíš chodit do školy s Lynnem a Tommym. Nemusíš žít s Jasonem.
Vtom, skoro tak jasně, jako by vedle ní Šalamoun seděl a mluvil k ní, zaslechla: Pokud tvé štěstí závisí na tom, co někdo jiný dělá nebo nedělá, pak jsi v pasti, protože nedokážeš ovlivňovat, co si ostatní myslí nebo dělají. Opravdovou svobodu – takovou, o jaké se ti ani nesnilo – zažiješ až tehdy, když objevíš, že tvé štěstí nezávisí na nikom jiném. Tvé štěstí závisí pouze na tom, čemu se ty sama rozhodneš věnovat pozornost.
Úryvek z knihy Sára, kniha druhá si můžete přečíst zde: Představte si, že trápení už odeznělo
Ukázka z knihy: Esther a Jerry Hicks, Sára, kniha první, Synergie
Zpracovala: Petra Šarmová, www.PrirodniCestou.cz
Šíření tohoto originálně zpracovaného článku je možné pouze v nezkrácené a neupravené podobě včetně této poznámky a se všemi aktivními odkazy.
