Zamýšlejte se na tím, čím denně plníte své tělo


Připravila jsem pro vás několik zajímavých myšlenek na téma výživa z knihy Thovt – Projekt lidstvo. Jestliže jste přesvědčeni, že je pro vaši existenci např. maso nezbytné, raději tento článek vůbec nečtěte. Ti, kteří už tuší, že strava nás ovlivňuje více, než si většina dnešní společnosti připouští, přečíst určitě doporučuji… :-)

více

Zvýšené záhony

Jedním z hojně využívaných permakulturních prvků jsou zvýšené záhony. Díky vyvýšení oproti okolnímu profilu a často i ohraničení ohrádkou z různých přírodních materiálů poskytují řadu výhod. Podstatou zvýšených záhonů je taková šířka, abyste na ně nemuseli vstupovat a přesto všude dosáhli.

více

Transformace díky živé stravě

Živá strava udělá zázrak, ať je vaše „teď“ kdekoli… Další inspirativní video.

více

Živá strava, láska k sobě a tančící tělo

Skvělá inspirace :-)

více

Představte si, že trápení už odeznělo

Tentokrát si můžete přečíst ochutnávku z knížky Sára, kniha druhá od Esther a Jerry Hicks.

více

Nejlepší je domácí – pěstujeme česnek

Při úvahách, zda se pustit do pěstování česneku, pokud na něm máme vhodný kousek pozemku, stojí za to uvážit, že náš česnek bude mít jednak nepoměrně vyšší kvalitu a zdravotní i chuťové působení než česnek z obchodu, jednak že koupit pořádný česnek není levná záležitost – a v rodině jeho milovníků se ho spotřebuje opravdu hodně! Pokud každý člen domácnosti spotřebuje denně průměrně jediný stroužek česneku, vychází to asi na 2 kg česneku na osobu za rok. Vynásobíme to počtem členů rodiny a podělíme počtem stroužků v cibuli (hlavičce) zvolené odrůdy, přidáme rezervu 25% navíc – a víme, kolik česneku máme nasadit! Sadbu si můžeme objednat u šlechtitelů, což jde udělat i po internetu.

Který česnek si zasadit?

Vybrat si musíme nejdříve mezi paličáky a nepaličáky. První název nesignalizuje varování před česnekem vzdorovitým či tvrdohlavým – označují se tak odrůdy česneku, které vytvářejí na vrcholu palici, kulovité květenství s květy a pacibulkami. Musíme vědět, že toto květenství je třeba odstranit, rostlina ho živí na úkor našeho výnosu. Oproti tomu nepaličáky nevybíhají do květního stvolu a nevytvářejí pacibulky a stroužky v jejich cibuli jsou bílé. Zajímavé je, že i když pěstování nepaličáků je snazší, lépe se přizpůsobují místním podmínkám pro pěstování a lépe se i skladují, u nás se na rozdíl od většiny ostatní Evropy víc pěstuje česnek paličák.

Odrůdy česneku se také liší dobou výsadby. V září, říjnu nebo i až v listopadu (raději ale dříve, aby spolehlivě zakořenil před zamrznutím půdy) se sází česnek ke sklizni začátkem léta. Mívá vyšší výnos, ale není to nejlepší česnek na skladování. Česneky vysazované na jaře můžeme dávat do země, až rozmrzne půda, ale pozdě není ani až v květnu. Sklízí se už o prázdninách, koncem jara vysazený samozřejmě později, ale v každém případě jarní sadba mívá kratší vegetační dobu a tím nižší výnosy. Pěstitelé často dávají přednost podzimní výsadbě, i když některé jarní odrůdy lépe odolávají chorobám, zejména houbovým.

Stanoviště pro výsadbu

Dobře se česneku bude dařit na slunném, suchém a vzdušném stanovišti. Půda, ve které ho budeme pěstovat, by měla být písčitá nebo hluboká hlinitá. Česnek je rostlina středně náročná na živiny. Před výsadbou půdu zryjeme, a pokud máme těžkou půdu, přidáme do ní písek. Pohnojíme dobře uleželým kompostem, nevhodný je chlévský hnůj. Na stejné místo se má česnek vysazovat jen jednou za čtyři roky. Není vhodné pěstovat ho na místě, kde jsme v poslední sezóně pěstovali některou z plodin náročných na živiny, jako jsou například rajčata nebo okurky.

Ochránce ostatních rostlin

Česnek se (spolu například s hřebčíkem královským) doporučuje i jako ekologická ochrana ostatních rostlin proti hrabošům. Předpokladem účinnosti je, že v roli odpudivé rostliny musí česnek obklopovat ohrožená místa jako hustý prstenec. Pronikavé pachy jsou hrabošům nepříjemné a při troše štěstí (našeho) se odstěhují o kus dál. Také se za stejným účelem doporučuje česnek vkládat do chodeb hrabošů, jinou obdobně působící možností jsou větévky zeravu nebo hlava sledě. Česnek také odpuzuje mšice.

V řádcích pěkně od sebe

Sázíme stroužky, nebo pacibulky z květenství. Jako sadba se hodí jen stroužky obvodové a sází se do země špičkou vzhůru. Pokud sázím na podzim, bude to do hloubky 6-10 cm – na jaře sázíme mělčeji, ozimy hlouběji. Doporučuje se stroužky při výsadbě zahrnovat trochou písku, lépe vzejdou. Rozestup mezi řádky zachováváme alespoň 20 cm, spon (vzdálenost stroužků v řádku) minimálně 6 cm.

Tajné tipy pro sázení

Obzvlášť nádherný česnek nám vyroste, když budeme sázet česnek s ubývajícím měsícem. Lhostejné také není, ve kterém znamení se měsíc při sázení česneku nachází. Ze znamení zvířetníku čili zvěrokruhu jsou sázení česneku nejpříznivější Ryba a Štír.

Čekáme – moc nezaléváme

Po výsadbě zalijeme, ale v průběhu pěstování rozhodně není nutná vydatná zálivka – česneku mnohem víc škodí trvalé přemokření, než by mu škodilo sucho. Zaléváme ho jen při dlouhodobém suchu, pokud nastane v květnu a červnu. U paličáků odstraňujeme květenství. Rostliny, které napadli škůdci a choroby, nekompromisně celé vytrhneme – a nedáme je na kompost, musíme je kvůli šíření infekcí zničit.

Kdy je čas sklizně?

U jednotlivých odrůd sice uvádíme termíny, kdy se zpravidla sklízí, ale samozřejmě víc než na kalendáři záleží na oblasti, počasí a dalších místních podmínkách. Zralý paličák poznáme podle toho, že se začínají narovnávat dříve zkroucené květní stvoly s pacibulkami (pokud jsme je už dávno nevytrhli) a zejména tím, že stvoly a listy žloutnou. Signalizací zralosti nepaličáku je polehávání natě – vytáhneme je, když listy asi z poloviny leží na zemi. U přezrávajícího česneku se začínají oddělovat a rozpadat  stroužky. Rostliny bychom měli vytahovat z půdy za suchého počasí.

Tajné tipy pro sklizeň

Česnek je zelenina, jejíž plody vyrůstají pod zemí, proto se má sklízet tehdy, kdy nám vládne zemské znamení (Býk, Panna, Skopec) a zároveň na nebi ubývá měsíc.

A co dál?

Sklizený česnek svážeme do svazků nebo spleteme do copů a rozvěsíme na místo s dobrým prouděním vzduchu, aby k němu mohl vzduch ze všech stran. Nikdy česnek nesušíme na přímém slunci. Ideální je dobře větraná půda. Kromě vyvěšení je dobrá možnost rozložit česnek na rošty nebo rámy s vypnutým pletivem.

Vyvěšení na suchém, dobře větraném a chladném místě je i optimální způsob, jak česnek skladovat. Většina z nás ale tuto možnost nemá, proto po vysušení nať odstřihneme 3-4 cm nad cibulí a zkrátíme také kořínky. Hlavičky česneku skladujeme v síťkách nebo v jedné vrstvě na lískách nebo nízkých košících.

Česnek vždy uložíme odděleně od ostatních potravin, aby nenačichly typickým česnekový pachem. K tomu jsou zvlášť náchylná jablka.

Trvanlivost česneku závisí na skladovacích podmínkách (sucho, chlad), kvalitě a odrůdě. Spolehlivě skladovatelný bývá v průměru jeden rok, nejvíce účinných látek obsahuje první dva měsíc po sklizni a postupně jich ubývá.

Rada: Šikovné je na skladování česneku nastříhat staré punčocháče a hlavičky v nich navázat na uzel a vyvěsit.

Jak uplést česnekový cop?

Vezmeme první česnek (s co nejdelší natí) a do kříže přeložíme druhý. Z první rostliny bude hlavní vodicí „stonek“. Vezmeme třetí česnek, přehneme přes druhý a ten zvedneme k vodicímu stonku… A tak pokračujeme, vodicí stonky můžeme i navazovat. Zakončíme provázkem, vytvarujeme a vyvěsíme. Provázkem můžeme česnek i provlékat během pletení, cop lépe drží. Svázáním konců copu k sobě vytvoříme efektní česnekový věnec.

Rada: Krásný cop jako ozdoba kuchyně budeme mít, když do něj zapleteme barevné slaměnky. Použít jde také mochyni (oranžové „lampionky“), statici nebo sušené makovice a barevné stužky – fantazii se meze nekladou!

Jedlý česnekový „pugét“

Potřebovat budeme pořádně vyvěšené a vysušené rostliny s dlouhými stonky. Odstraníme kořínky, potom česnek otočíme palicemi vzhůru. V obyčejné velké lahvi vydrží taková česneková kytice v dobrém sklepě bez klíčení a do příští úrody. Pár sušených hlaviček česneku můžeme v kuchyni postavit do džbánu třeba mezi vařečky, krásně to vypadá a česnek takto rázem máme při vaření po ruce.

Pěstovat na zahrádce jde i česnek mědvědí!

Najít pro něj ale musíme stinné nebo pohostinné místo s vlhkou, humózní půdou. Vysázíme trsy cibulek po zhruba deseti kusech. Nepřihnojujeme.

Zpracovala: Anežka, www.PrirodniCestou.cz

více

Máte průjem nebo plíseň? Co všechno způsobují antibiotika

Stále častěji se odborná veřejnost zmiňuje o odolnosti lidského organismu vůči některým druhům antibiotik. Jejich nadměrné užívání může negativně ovlivnit imunitu. Podle některých údajů je přitom až polovina antibiotik, která předepíšou čeští lékaři, ordinována nesprávně či dokonce zbytečně. To se projevuje v první řadě na zdraví pacientů, ale také na státní pokladně. Stát kvůli tomu ročně tratí prý dokonce miliardu korun.

„Zejména u virových infekcí dýchacích cest, které budou většinu nás s příchodem zimního počasí trápit, ať už hovoříme o rýmě, nebo nachlazení, jsou antibiotika zcela neúčinná. Stejně tak se třeba dětské záněty středního ucha vyřeší ve většině případů samy a antibiotika jsou zbytečná. Jejich opakované nasazení vážně narušuje rovnováhu imunitního systému. Zničí nejenom bakterie způsobující infekci, ale zlikvidují i přirozené obyvatele tlustého střeva,“ tvrdí náměstek ministra zdravotnictví Ferdinand Polák.

Pozor na širokospektrá antibiotika

Otázka vlivu antibiotik na náš imunitní systém je velmi komplikovaná. „Antibiotik je dlouhá řada a především imunitní systém je nesmírně komplexní, skládá se z mnoha složek a různé látky (třeba antibiotika) mohou mít na jednu složku vliv stimulační, na druhou tlumivý. Není proto možno jednoznačně mluvit o nějakém generalizovaném neblahém ovlivňování imunity jako orgánu lidského těla. Samozřejmě platí, že jakákoliv cizorodá látka může mít za určitých okolností toxický vliv na buňky těla, včetně buněk imunitního systému,“ řekl TÝDNU profesor Jiří Litzman, přednosta Ústavu klinické imunologie a alergologie Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.

„Určitě ale platí, že antibiotika jednoznačně zasahují do složek účastnících se naší obranyschopnosti, například mají ve většině případů neblahý vliv na naši fyziologickou bakteriální flóru, která svou existencí brání pomnožení choroboplodných mikrobů. Její porušení je vždy uvolněním místa pro takové mikroby, které by se za normálních okolností nemohly uplatnit. Asi nejznámějším příkladem jsou průjmy nebo plísňová onemocnění po některých antibiotikách. Z tohoto pohledu jsou samozřejmě nejnebezpečnější širokospektrá antibiotika jako tetracykliny nebo širokospektré peniciliny,“ pokračuje Litzman.

Riziko alergie

Ne nepodstatným nebezpečím při podání antibiotik je samozřejmě i možnost rozvoje alergie na konkrétní antibiotikum, což v budoucnu může znemožnit podání někdy i životně nutného antibiotika takto alergickému pacientovi. „Víme také, že imunitní systém potřebuje stimulaci cizorodými látkami a nedostatečná stimulace takovými látkami (například při příliš časném podávání antibiotik zejména v časném dětství) je dávána do souvislosti s nárůstem počtu alergií v naší populaci,“ dodává.

Pokud léky proti bakteriálním infekcím od lékaře dostaneme, je důležité je užívat dle pokynů lékaře, tedy doporučeným způsobem v určitém čase. Také je třeba dodržovat klidový režim a další opatření doporučená odborníkem. Ideálním řešením je samozřejmě onemocněním předcházet, žít zdravě, odpočívat a vyhýbat se možným zdrojům nákazy.

„Bohužel, stále se setkáváme s případy, kdy lékař naordinuje antibiotika i u virového zánětu. To je samozřejmě velká chyba. Ale někdy jsou částečně vinni i sami pacienti, kteří po lékařích antibiotika často urputně požadují,“ upozorňuje Polák.

Autor: Markéta Bajerová

Zdroj: http://www.tyden.cz/rubriky/zdravi/zdravi/mate-prujem-nebo-plisen-co-vsechno-zpusobuji-antibiotika_279621.html#.UnqJVHAyJBk

 

více

Jak vyrobit domácí jogurt

Řada lidí mléčné produkty považuje za důležitou složku stravy a právě pro ně je zde recept na domácí jogurt. Osobně jsem přesvědčená, že mléko je potravou pro mláďata, mléčné výrobky nekonzumuji (někteří lidé na živé stravě si ale například výjimečně pochutnávají na čerstvém kozím mléce). Máte-li vy nebo vaše děti jogurty ve svém jídelníčku, určitě vyzkoušejte tuto rozhodně zdravější alternativu jogurtu kupovaného:

Příprava je jednoduchá, rychlá, domácí jogurt takto připravený je levnější a také se nám doma nehromadí kelímky z umělých hmot, kterými zatěžujeme přírodu.

Suroviny pro přípravu 1 l jogurtu:

1 l mléka, 1-2 ČL medu nebo přírod­ního cukru, 2 PL bílého jogurtu s živou jogurtovou kulturou

Poznámka: Koupený jogurt použijeme pro první přípravu. Dále používá­me už vlastní jogurtovou kulturu. Nejlepší jogurtová kultura je z bílých jogurtů prodávaných ve sklenicích. Po 5-6 cyklech kulturu obnovíme, tj. znovu použijeme koupený jogurt.

Postup přípravy domácího jogurtu:

Mléko necháme přejít varem, přidáme med a necháme zchladnout, aby bylo mléko teplé asi 40 °C. Nesmí být vlažné ani horké. Ve vlažném mléku by se jogurtová kultura nemnožila (mléko by neztuhlo) a v horkém mléce by došlo ke zničení jogurtové kultury.

Do mléka asi 40 °C teplého přidáme jogurt, promícháme a vlijeme do sklenic se šroubovacími uzávěry. Dáme na 3-4 hodiny „do peřin“ nebo do hrnce s vodou, kterou udržujeme při teplotě okolo 40 °C. Sklenice musí být ponořeny ve vodě až po hrdlo a hrnec s vodou je přikrytý pok­licí.

Hotový jogurt uchováváme v chladničce a spotřebujeme do 2-4 dnů od přípravy.

S výhodou můžeme používat tzv. jogurtovač – přístroj, který udržuje stálou vhodnou teplotu jogurtovaného mléka, ale já osobně si myslím, že peřiny jsou lepší a navíc levnější.

MUDr. Judita Hofhanzlová – Zdraví pro ženu a dítě přírodními prostředky, nakladatelství Alternativa

více

Anežka: Ovoce – kdy ho jíst a proč

Ovoce krásně voní, nemusí se kořenit, solit, dochucovat ani jinak upravovat a přece si zachovává výtečnou chuť, to se o klasické vařené stravě říci nedá. Maso musíme pořádně prosolit, opepřit, někdy zalít smetanou a příště třeba podusit s rajčatovým protlakem. Jíst samotné maso úplně neochucené by vás asi příliš nelákalo.

 

Ovoce je komplexní potravinou

  • ovoce je zdroj kvalitní organické vody, která na naše tělo působí jako energetická bomba
  • ovoce je zdrojem živin, vitamínů, enzymů
  • jde o pohonnou látku, která nám s okamžitostí dodá spousty energie
  • nezatěžuje trávicí systém a ihned je ku prospěchu celému tělu
  • obsahuje ovocný cukr bohatý na aminokyseliny a minerální látky
  • ovocné plody by měly být pro nás a pro nejbližší tvory lidskému rodu lidoopy potravou číslo jedna

Bohužel většina lidí ovoce využívá spíše jen jako dekorativní součást bytu nebo lednice. Pojďme se podívat na několik tipů a zásad, nad kterými stojí za to se zamyslet.

Ovoce jako senzační snídaně

Ovoce je lehko stravitelné a přítomný ovocný cukr je skvělou pohonnou substancí pro celý organismus jak v žaludku, tak i ve střevech. Z ovoce naše tělo získává 90% energie a 10% ztrácí zažíváním. V porovnání s masem jde o velký rozdíl. Z každého spolknutého kousku masa získáme pouze 30% energie a 70% ztrácíme.

Držme se neochvějného pravidla, že čím méně vynaložíme energie na trávení, tím více nám ji zbyde do života, proto začínejme den s ovocem. Během 15 minut se dostane do všech končin v našem těle a donese mu lehce identifikovatelnou zprávu. Nezapíjejme jej vodou a nechme do sebe vplout tu nejlepší snídani, která se nám nabízí bez dalších pomocníků. Určitě zapomeňte na reklamní nesmysly s Bebe dobré ráno a cereáliemi či müsli, které v těle nadělají ještě větší paseku, než si možná myslíte.

Zkuste si dát samotné ovoce nebo čerstvě vylisovanou šťávu z grapefruitu, přidejte jeden pomeranč a vychutnejte si tu sílu. Do oběda nebudete potřebovat ani jediný kousek potravy. A jestli ano, je to jen o zvyku nebo přemnožených parazitech ve vašem těle..

Proč a kdy (ne)jíst ovocné plody

jako většina lidí možná také vy ráno chodíte do zaměstnání a právě v dopoledních hodinách vynakládáme nejvíce energie na zvládnutí všech úkolů. Po obědě pracovní nasazení mírně uvadá. Je to hlavně tím, že se naobědváte v místní klasické restauraci nebo jídelně. Namísto doplnění energie si dáte porci tučného jídla, které vás přes trávení obere o veškerou sílu. Zde je důvod, proč se všeobecně povídá, že po 13 hodině klesá pracovní morálka. Není to ničím jiným, než nesprávně zvolenou potravou.

Když si místo oběda dáte jakékoli ovoce, získáte potřebnou energii až do poledních hodin. Jakmile si na tento oběd zvyknete (což ze začátku nemusí být vůbec lehké a v dalších článcích se zaměřím na to, jak na alespoň částečně živou stravu přecházet postupně a bez stresu) a osvojíte si ho, tak se po několika týdnech stanete trnem v oku svým kolegům. Zvýší se vám pracovní nasazení. Budete se usmívat, jelikož ovocem podpoříte svou nervovou soustavu i mozek. Zatímco se oni budou dobrovolně připravovat o sílu šálkem kávy a několika vykouřenými cigaretami, tak vaše vibrace a energie bude stoupat stále výš.

Rady pro všechny jedlíky

Pokud patříte mezi klasické jedlíky a zatím jste stále přesvědčeni, že bez vařené a jinak upravované stravy to nejde, tak dbejte na správnou konzumaci ovocných plodů. Vždy je jezte před hlavním jídlem. Pro svou rychlou stravitelnost opouštějí prostory žaludku během několika minut a uvolní tak cestu hutnějším potravinám, jako jsou brambory, maso, pečivo.

Pokud toto pravidlo opomenete a nejdříve si dáte obalovaný květák s bramborem a teprve až po té ovocný pohár, jablko nebo pomeranč, tak svému tělu příliš neprospějete. Žaludek klasický oběd bude zpracovávat minimálně dvě hodiny a ovoce se mezitím posadí v čekárně. Během čekání začne samozřejmě kvasit a vyvolá typický efekt nadýmání. Maso a brambory jsou courákem a ovoce je v tomto případě rychlík.

Někteří se právě z těchto důvodů uchylují k panáčku tvrdého alkoholu, který celému procesu trochu uleví. Kvas je pro tělo značně nevhodný a měli bychom se mu, co nejvíce vyhýbat, proto jezte ovoce vždy před těžkými jídly, ne až po nich.

Konzumací ovocných plodů se nezanesený člověk okamžitě stane svěžím a čilým. Ostatní se raději po obědě uberou na kutě, jelikož budou vyčerpaní, proto se po vydatném obědě dostavuje tolik známé ospalé období. Právě z těchto důvodů tak často přichází na řadu káva, zákusek nebo nikotin na osvěžení a probuzení …

Pryč s parazity a pravidly

Platí všeobecné pravidlo, že žádná pravidla neplatí. Vždy jezte pouze tehdy, kdy si o to tělo řekne (ovšem platí až v té době, kdy tělo očistíte a odparazitujete). To, že je nyní zvyklost zasednout k obědu zrovna ve dvanáct, neznamená, že musíte vždy ve dvanáct obědvat. Tělo si samo řekne, kdy chce přijímat a vylučovat. Nenuťme ho. Také nevěřte výživovým poradcům, že ideální je jíst 5-6x denně – takže téměř nonstop …  ;-) Sami poznáte, jak znatelně se změní vaše chutě, preferovaná kvalita a množství jídla za den, až se zbavíte nejrůznějších cizopasníků, které ve svém těle nyní živíte. Samozřejmě ideálně současně s odhozením řady přesvědčeních ohledně stravování, která do nás byla od dětství vtloukána..

Autor: Anežka, www.PrirodniCestou.cz

Šíření článku je možné pouze v nezkrácené a neupravené podobě včetně této poznámky a se všemi aktivními odkazy. Děkuji.

více

Anežka: Jak ne/kombinovat potraviny?

Spousta lidí trpí nesprávným kombinováním potravin nadměrnou plynatostí, nadýmáním, acidózou. Tělo vysílá na určité druhy potravin zcela odlišné trávicí signály, pokud budeme nesprávně kombinovat, tak náš organismus dostatečně nepochopí, co se od něho očekává.

Pokud v žaludku uvízne uvařená brambora a kousek masa, tak se celý trávicí systém dostane na scestí. Zejména pro diabetiky je velice důležité, aby dodržovali správnou kombinaci svého jídelníčku, pokud si chtějí příznivě upravit svou hladinu krevního cukru. Z chemie určitě znáte, že když spojíte zásadu s kyselinou, tak dojde ke kvašení. Stejný proces se odehrává i v našem těle v případech, kdy nehledíme na to, co v danou chvíli jíme. Kvašení a hnití potravy v našem organismu přispívá k hladovění buněk, acidóze a malabsorpci. Následně jsme vystaveny dalším nemocem.

Nikdy nemíchejte

Základní zásadou pro každého živého tvora je absence míchání bílkovin (kyselá potrava) se sacharidy (zásaditá potrava).  Ovoce jezte vždy zvlášť. Nevytvářejte kulinářské speciality typu drůbeží plátek na broskvi a vyhýbejte se i pečeným koláčům s ovocem. Čím méně se ve vás bude vytvářet kvasný a hnilobný proces, tím lépe se budete cítit. Melouny jezte za všech okolností samotné. Pokud se naučíte správně kombinovat potraviny, s naprostou jistotou se vyhnete nadýmání, vředům, pálení žáhy. Pro kombinaci platí všeobecná poučka, že nejlepší je jíst potraviny samostatně s odstupem nějakého času. Míchaný zeleninový salát může být fajnová věc, ale uděláte lépe, když každý prvek sníte zvlášť a takový mix se stane spíše víkendovou záležitostí. To stejné platí i u ovocných salátů. Proces očisty se tak zrychlí a vy se stanete vitálnějšími už po několika týdnech. Zapomeňte na předsudky a zažité společenské návyky. Nejde přece o to, kolik toho sníte najednou, ale o to, zdali to vaše tělo dokáže zužitkovat a řádně vyloučit. Taktéž se vyvarujte situacím, že se dáte do jídla v rozčílení nebo ve stresu, v takovém případě vylučujeme nadměrné množství žaludečních šťáv.

Kyselé versus zásadité

Alkalické potraviny nás příjemně ochlazují, proto by se jejich konzumace měla vyskytovat zejména na jaře, létě a na podzim. V zimě je dobré do jídelníčku přihodit větší množství kyselých potravin v poměru 8:2 ve prospěch zásaditých. Kyselinotvorné potraviny můžeme přirovnat k ohni a jsou tvůrci veškerých chorob. Přistupujte k nim velmi opatrně a berte je jen pro zahřátí organismu. V sezóně je absolutně vynechte. Kyselinotvorně fungují i ořechy, což je nejzdravější způsob, jak se zahřát.

Dvě důležité rady

  1. Už tedy víme, že kyselé a zásadité na jednom místě se vzájemně neutralizuje a tím vznikají nežádoucí doprovodné projevy, jako je kvas a hnití. Sacharidy trávíme už v ústech pomocí amylázy, ptyalinem a dalšími trávicími enzymy. Maso a ořechy svůj proces trávení zahajují až v žaludku a to díky uvolňování kyseliny chlorovodíkové. Tento proces uvolňuje pepsin. Obě tyto zmíněné látky jsou kyselé povahy. Pokud tedy smícháme bílkovinu se škroby, dojde k velké kalamitě a výsledný pocit už každý zná – nadýmání a pocit plnosti. Kvašením cukru navíc dochází k tvorbě alkoholu a to má za následek překyselení organismu, tvorbu hlenu, otravu bílkovinami a nakonec i zánět tkání. Nejvíce ohrožené orgány jsou játra, nadledviny a slinivka. Pokud se tomuto způsobu stravování oddávají i diabetici, tak je pro jejich organismus velmi obtížné regulovat hladinu krevního cukru.
  2. Musíme si uvědomit, že ovoce a melouny se tráví velice rychle, proto je nekombinujte s potravinami, které se jen těžko dostávají přes náš trávicí systém. Ovoce vždy jíme samostatně. O správné kombinaci jídel by se mohla napsat celá kniha, ale pokud se budete držet těchto dvou pravidel, tak splníte ta nejhlavnější očekávání, kterého se našemu tělu bohužel nedostává.

Autor: Anežka, www.PrirodniCestou.cz

Šíření článku je možné pouze v nezkrácené a neupravené podobě včetně této poznámky a se všemi aktivními odkazy. Děkuji.

více

celkem 588 článků na 59 stranách