Víte jaký je rozdíl mezi syntetickým a přírodním potravinovým doplňkem?

Výživa těla je mnohem víc než to, za co ji dnes spousta lidí považuje. Naše strava ovlivňuje nejen naše fyzické zdraví, ale i to, jak se cítíme emočně nebo jak vypadáme a vnímáme sami sebe. Někdy i zdánlivá „maličkost“ může jazýček naší celkové rovnováhy vychýlit nebo naopak ustálit více než myslíme.

Až si lidé uvědomí významný vliv stravy (a myšlenek) na svůj život, pak jim dojde, jak velmi mohou ovlivňovat to, jakou realitu prožívají, jak zdravé je jejich tělo a jak je naše mysl mocný tvůrce.

Dnešní doba na nás klade značné nároky a záleží jen na nás, jak moc se dokážeme soustředit na to, co ve svém životě považujeme za důležité. Naše zdraví je jistě v hodnotách většiny lidí na těch nejvyšších místech. Přesto se málokomu dnes daří mít úplně zdravé tělo a mysl.

Na naše celkové zdraví má kromě zvoleného jídelníčku vliv také kvalita jednotlivých surovin. Čím více nám orgány a tělní systémy pracují , jak přirozeně mají, tím snadněji se tělo vypořádává s dalšími vlivy jako je znečištěné ovzduší, zvýšený stres nebo například dočasné překyselení organismu či nedostatek některých z potřebných živin.

Přetěžované orgány samozřejmě dlouhodobě nemohou zvládat nápor bez toho, aby se jejich funkce postupně nesnižovaly. Oslabené tělo je poté stále více ohroženo nerovnováhou v podobě překyselení, nadměrné tvorby volných radikálů a stává se ideálním působištěm nejrůznějších virů, parazitů, plísní, bakterií a dalších cizopasníků. Člověk se pak dostává do začarovaného kruhu, z kterého pro mnohé není snadné vystoupit.

Řada lidí si už tuto skutečnost naštěstí uvědomuje a začíná se zajímat o to, jak svoji stravu zkvalitnit. Jednou z možností jak pomoci tělu nápor na něj vyrovnávat jsou doplňky stravy. Těch je dnes na trhu ohromné množství. Rozdíl je nejen v ceně, jak se některým může zdát, ale zejména v jejich kvalitě.

Je důležitá kvalita doplňků stravy?

Už jste slyšeli, že syntetické vitamíny nejenže člověku na zdraví nepřidají, ale dokonce ho mohou ještě víc podlomit? Jak je to možné? Jaký může být rozdíl v přírodním a syntetickém vitamínu, když po chemické stránce je to stále například vitamin C kyselina L-askorbová, ať je získaná chemickou cestou nebo z rostliny? Proč jednou takovou látku tělo přijde a zužitkuje a po druhé ji vyhodnotí jako pro ni nevhodnou? V čem je rozdíl?

Není vitamín jako vitamín

MUDr. Kristýna Novotná to velmi dobře a srozumitelně vysvětluje: „V přírodě se vitamíny vyskytují v komplexu dalších látek, které umožňují a zlepšují vstřebatelnost a účinnost vitaminu v těle. Např. Vitamin C se v přírodě vždy vyskytuje v komplexu s bioflavonoidy, které účinek kyseliny L-askorbové (vitamínu C) podporují. Proto společnost CaliVita má vždy vitamín C s bioflavonoidy – výtažek z rostlin, tak aby bylo zaručené co nejlepší vstřebání a účinek.

Přírodní vitamíny společnost CaliVita, obsahuji kromě hlavní účinné složky i minoritní složky pro organismus rovněž nezbytné. Při analýze rostlin a různých látek v rostlinách obsažených a také vitaminů stanovili vědci látky s nejsilnějším účinkem a ty pak farmaceutické firmy vyrábějí jako daný vitamín. Např. Vitamin E je syntetizován ve formě alfa tokoferolu, ale v přírodě se vyskytuje celá rodina vitamínů E, která obsahuje celkem 8 členů (látek) – další tokoferoly a deriváty tokotrienolu, a všechny tyto členy rodiny vitaminu E naše tělo potřebuje. Podobně je to i s beta-karotnem a alfa-karotenem a dalšími karotenoidy jako je lutein, zeaxantin. Tyto karotenoidy jsou v přírodních doplňcích, ale nejsou v syntetických.

Extrakty z rostlin obsahují látky, které se dnes nepovažují za vitamíny, ale přesto je tělo potřebuje. Jsou to např. již zmiňované biofalvonoidy nebo fytoestrogeny a fytosteroly a spousta jiných látek. A právě tady je schovaná síla extraktu z rostlin a přírodních doplňků CaliVita.“ Dodává MUDr. Kristýna Novotná.

Jaký je rozdíl mezi syntetickým a přírodním potravinovým doplňkem?

Přírodní doplňky stravy:

  • Drahá produkce – ekologické pěstování rostlin, získávání výtažku za přísných hygienických podmínek.
  • Vysoká vstřebatelnost látek
  • Vysoká cena – daná vysokou kvalitou
  • Minimální možnost vedlejších účinků    Vysoký požadovaný efekt

Syntetické doplňky stravy:

  • Snadná produkce – při získaní syntetické molekuly lze získat nekonečné množství za minimální náklady.
  • Nízká cena – dána kvalitou
  • Nízká vstřebatelnost látek
  • Mají často vedlejší účinky
  • Často minimální požadovaný efekt

Čím se liší doplňky CaliVita od výrobků ostatních firem?

  • Jsou vytvářeny podle nejnovějších vědeckých poznatků.
  • Jsou ideálně vstřebatelné.
  • Mají maximální účinnost s minimálními až žádnými vedlejšími účinky.
  • Rostliny jsou pěstovány v ekologicky čistých oblastech bez použití chemických látek.
  • Mají vyváženou recepturu podle nejnovějších poznatků přírodní i západní medicíny.
  • Všechny přípravky jsou notifikovány Ministerstvem zdravotnictví ČR.
  • Obsahují-li rostliny neuvedené v zákoně pro výrobu potravinových doplňků, jsou vždy kontrolovány Státním zdravotním ústavem, který garantuje jejich bezpečné užití.
  • Splňují přísné výrobní podmínky GMP ( Good Manufacturing Practise).

 

Autor: Anežka + CaliVita.cz

více

MUDr. Jan Hnízdil končí praxi: Začněme budovat nový systém!

MUDr. Jan Hnízdil

MUDr. Jan Hnízdil

MUDr. Jan Hnízdilspecialista v oboru psychosomatiky, dnes oznámil ukončení své praxe v dobřichovickém Centru komplexní péče. “S kolegy intezivně pracujeme na realizaci projektu vzorového léčebně vzdělávacího zařízení komplexní psychosomatické medicíny: První Pražská Psychosomatická s.r.o. – Hnízdo zdraví,” sdělil svým čtenářům na webu a Facebooku. Z tohoto důvodu jsem se rozhodla publikovat druhou část rozhovoru, který jsme s panem doktorem nedávno vedli, o týden dříve, než jsem původně zamýšlela. Z textu rozhovoru pravděpodobně vyčtete důvody, které MUDr. Hnízdila vedly k ukončení dosavadní praxe v Dobřichovicích…

Stává se vám, pane doktore, že pacient trpí depresí, přestože k ní nemá důvod?

U deprese nebo úzkosti se někdy stává, že pacient nemá žádný výrazný životní, vztahový, finanční nebo existenční problém. Je to ale člověk s citlivou a úzkostnou povahou. Stresují ho banality, intenzivně prožívá starosti běžného života, vše si moc bere. Při stanovení diagnózy proto nestačí pátrat jen po zevních stresorech, je potřeba se také zajímat o individuální citlivost pacienta. Důležitou roli přitom hraje intuice. Emoční  napětí je z pacientů doslova cítit. A dá se jím i nakazit. Americký psycholog Milton Friedmann v experimentu dokázal, že stačí, aby člověk pobýval několik minut v uzavřené místnosti, mlčky, ve společnosti dominantní, depresivní, negativistické, úzkostné nebo agresivní osoby a za chvíli to od ní „chytí“.

Proto je dnes tolik depresí?

Nárůst počtu depresivních pacientů vnímám jako reflexi zběsilého způsobu života. Lidé už  tempu nestačí a přesto jsou neustále nabádáni: „Vy nestačíte, selháváte, běžte k doktorovi, musíte se léčit.“ Podle nejnovějších údajů psychiatrické společnosti nejméně 650 tisíc lidí u nás bere soustavně antidepresiva. A to jsou jen ti podchycení. Mnoho lidí bere psychofarmaka nahodile, mimo jakoukoliv evidenci. Jak je to možné? Společenský systém je založený na individualismu, dravosti, expanzi. Musíme neustále růst. My už ale dál růst nemůžeme a nesmíme! Měli bychom se zastavit a zamyslet, jak chceme dál, jako jednotlivci i společnost, žít. Jednou se růst musí zastavit a pokud se nezastaví, tak už je to nekontrolovaný růst. Jako rakovina. Společenský systém expanduje jako rakovinné bujení. Pokud si to nepřiznáme, tak nás zahubí.

Byl jste letos volit?

Nebyl. Nešel jsem ani k volbě prezidenta. Politicko-stranický systém je mrtvý. Odmítám s ním ztrácet čas a energii. Vždy jsem k volbám chodil. Dneska mi to ale připadá jako  popohánět chcíplého koně. Když se podíváte na psychopaty, megalomany, lháře, podvodníky, kteří nás k volbám lákají, chtějí po nás, abychom se jim odevzdali, slibují, že za nás všechno zařídí… Stačí pustit televizi, otevřít noviny: lži, zloba, manipulace. Krize naší společnosti nemá v rámci  politicko-stranického systému řešení. Adaptovat se na patologický systém zdravý člověk nemůže. Pokud se na něj adaptujete, stáváte se součástí nemocného systému. Z hlediska mentálního zdraví jste nemocná.

Neměli bychom se pokusit „odpojit“ od tohoto stresujícícho systému?

K volbám jsem sice nešel, to ale neznamená žít v izolaci. Podle mého názoru je lepší být občansky aktivním nevoličem, než pasivním voličem. Je potřeba se od kolabujícího systému odpojit a začít stavět nový systém. Měnit sám sebe, působit na svoje okolí.

Odmítnul jsem kolaborovat s farmaceutickým byznysem. Úplně jsem vystoupil z terminologie syndromů a diagnóz. Když přijde pacient, zeptám se ho: „Co vám je?“ A on mi odpoví: “No, mám refluxní chorobu, našli mi herniaci plotny, hypercholesterolémii…” A já povídám: “Co to je? Já vám nerozumím. Mluvte se mnou česky. Povězte mi, jaké máte zdravotní  potíže a jaké máte životní starosti. A já vám vysvětlím, jak to spolu souvisí. Latinu mi sem netahejte, to je berlička pro doktory, aby se mezi sebou nějak dohodli.” Komplexní medicína, které se věnuji, přitom vůbec nestojí proti školní, biologické medicíně. Naopak ji rozvíjí. Podstatou  komplexní medicíny je, že tělesné, duševní a životní potíže od sebe nelze oddělovat. Bylo by nešťastné, kdyby komplexní medicína naopak ignorovala nebo zlehčovala tělesné nálezy. Obojí se musí posuzovat vyváženě. Mrzí mě, že u školní medicíny tomu tak není. Úplně vytlačila psychiku a sociální souvislosti. Když přijdete s bolestní hlavy k doktorovi, kterého vidíte poprvé v životě a vůbec vás nezná, dostanete od něho rovnou žádanku na rentgen a prášky na bolest. Tak se nechová doktor, ale mechanik.

A jak se pozná dobrý lékař?

Základem kvalifikace každého doktora je perfektní znalost školní medicíny. To ale samo o sobě nestačí. Abych pochopil stonání pacientů, potřebuji znát i jejich život – kontext nemoci. Doktor Šavlík, zakladatel české psychosomatiky, říkal: „Dobrej doktor musí bejt zvědavej.“ To je přesné. Musí se zajímat nejen o nemoc, ale také o pacienta. Musí být zvědavý, jaký ten člověk je, jak žije, jak pracuje, jaké má starosti, radosti… Kromě kvalitního medicínského vzdělání by měl doktor mít také empatii, intuici, vzbuzovat důvěru, umět navázat s pacientem vztah. To se nedá ani nabiflovat ani vynutit.

Dnes pacienta však většina lékařů spíš pošle na ten rentgen, než aby si s ním povídala…

Oni za to nemohou. Na škole jim nikdo nevysvětlil, jak nemoc souvisí se životem. Ani systém nemotivuje k tomu, aby se o to zajímali. Nejsou zvědaví. Bolí vás záda, tak šup na rentgen, operace ploténky a hotovo. Tak nás to naučili. Mám mnoho pacientů, kterým operace ploténky nejenže nepomohla, ale jejich potíže ještě zhoršila. Příčinou bolesti byla deprese. Ploténka byla jen náhodným nálezem. Něco je v životě tížilo a oni to nemohli unést. Neúnosnou a nesnesitelnou životní situaci somatizovali – ztělesňovali –  bolestí zad. To, co nebyli schopni zvládnout vědomě ve svém životě, začalo postupem času jejich tělo signalizovat bolestí. Doktor Šavlík zdůrazňoval, že veškerá medicína není nic jiného než potvrzování pravdy lidových přísloví. Bolí ho hlava – má toho plnou hlavu. Závratě – hlava se mu z toho zatočila. Bolesti kolen – jde z toho do kolen. Každá nemoc je informace o tom, jaký člověk je, jakou má povahu, jakým způsobem a v jakých podmínkách žije. Informace o tom, že dělá někde nějakou chybu. Dělám vlastně tlumočníka mezi tělesnou nemocí a myslí pacienta.

Člověk tedy stůně, protože si nerozumí?

Ano. A když si porozumí, pochopí informační hodnotu nemoci a změní své životní podmínky, chování, vztahy, životosprávu nebo pohyb, tak se obejde bez doktorů. Každou besedu začínám slovy: „Nejsem tu proto, abych vás pozval do své ordinace. Jsem tu proto, abyste porozuměli vlastní nemoci a k doktorovi chodit nemuseli. Tím nejlepším lékařem -psychosomatikem jste vy. Nikoho nehledejte. Když máte nějaký zdravotní problém, je potřeba, abyste se zastavili a zamysleli, kde děláte chybu. Pokud to uděláte včas, tak jsem si jistý, že na to přijdete a uzdravíte se sami.“

Nicméně i vy v některých případech předepisujete léky.

Ano, i já používám antidepresiva, kortikoidy, antibiotika. Děkuji farmacii, že je mám k dispozici. Moje první otázka na pacienta ale vždy zní: „Chcete se léčit, nebo se chcete uzdravit?“ Pacient se zarazí, co je to za hloupou otázku. „Jasně, že se chci uzdravit.“ „Dobrá, posaďte se a budeme si povídat o vašich nemocech a o vašich životních starostech. A já vám povím, jak to spolu souvisí.“ Na prvním místě je pochopit nemoc a poradit pacientovi, jak by měl změnit své životní podmínky, chování, aby mobilizoval ten nejúčinnější lék – svoji vlastní energii, samoúzdravné schopnosti. A teprve pokud na zvládnutí nemoci vlastními silami nestačí, předepíši mu léky. Ale jen dočasně, aby se odrazil ode dna a mohl udělat životní změnu.

A co když po zjištění, co všechno by musel změnit, pacient raději chce další léky?

To je každého volba, jestli se rozhodne doživotně používat berličku v podobě léků a příznaky jen potlačovat, nebo se vydá cestou vlastní změny k uzdravení.

Neslýcháte odpověď: Já to změnit nemohu, nezáleží to jen na mně, jsem vlastně odkázaný na léky…?

To jsem  často slýchával, dokud jsem dělal na klinice. Pacienti říkali: „Jsem nemocný, určete mi diagnózu a předepište léky. Uzdravte mne. Já si počkám. A do mého osobního života vám nic není.“ Pokud jsem léky nenapsal, pacienti se cítili být zanedbaní a podcenění. Nyní přicházejí s opačnou zakázkou: „Už nechci brát prášky, mám toho plné hrsti, je mi pořád špatně, poraďte mi, co mám udělat pro to, abych byl zdravý a brát to nemusel.“

To je skvělé.

Moc mne těší, že lidé začínají svým nemocem rozumět. Zájem o komplexní medicínu je drtivý. Naše kapacity jsou ale totálně vyčerpány. Mohl bych vyšetřovat od rána do noci, lidé stojí ve frontách, vydávají se pořadová čísla, pozvání k besedám a žádosti o rozhovory se jen hrnou. Všichni volají o pomoc, jen málokdo je ochotný pomáhat. My už ale společenskou poptávku nedokážeme uspokojit bez společenské podpory. Nový obsah medicíny potřebuje také novou formu zdravotnictví. V současném systému je lékař motivován k tomu, aby hodně ordinoval, hodně vyšetřoval, hodně léčil. Pokud by pacienta uzdravil tím, že mu poradí, jak má změnit chování, dělá to sobě na úkor. Ve výkonovém systému se neuživí. Důsledkem jsou náklady, které už stát nedokáže zaplatit. Obrovská spousta vyšetření a prášků se ordinuje úplně zbytečně. Proto říkám: „Došli jsme do slepé uličky. Zastavme se a začněme společně, od základů, budovat nový systém. To za nás žádný politik neudělá“.

Upravila: Anežka,  www.PrirodniCestou.cz

Zdroj: http://www.najimseazhubnu.cz/mudr-hnizdil-konci-praxi/

více

Tajemství šťastného života

I třetí díly knihy Sára je perla :-) Připravila jsem pro vás ukázku z kapitoly „Odhodlání cítit se dobře“, ale sama jsem jí nazvala tak, jak to celé shrnul Šalamoun, protože to je opravdu tajemství šťastného života :-)

více

Salát z červené řepy

Recept na salát z červené řepy plný vitamínu a živin :-)

více

Mulčování – zdroj živin pro půdu

V tradičním českém zahrádkaření má mulčování (navíc pouze v hobbymarketech zakoupenou jehličnanovou kůrou) své místo jen jako okrasa koniferových hájků. Může však nabídnout o tolik více!

více

Chleba – hlenotvorná hmota?

Možná, že mnozí navrhnete fakt, že je chléb a obilná strava přírodního původu. Samozřejmě budete mít pravdu, ale jinak je tento produkt pro lidský organismus absolutně nevhodný. Za syrového stavu je zrno příliš tvrdé na to, aby se dalo rozkousat, proto je zapotřebí je prohnat pecí a vytvořit z nich hlenotvornou a kyselinotvornou hmotu.

Původce závažných onemocnění

Chleba a přidružené produkty z obilí obsahuje cukry mnohomocné a ty jsou pro lidský organismus naprosto nevhodnou a zároveň těžko rozpustnou substancí. Škrob se v navíc v peci promění v mazovitou hmotu a veškeré cukry o to více zhutní. Zmazovatělý cukr se v těle nerozštěpí a tím se připravuje orné pole pro zasetí těch nejzávažnějších onemocnění, které mají plíživý průběh a objeví se, až po několika desítkách let jako vyústění prohřešení se vůči přírodním zákonům.

Podívejme se na civilizační problém ohledně cukrovky. Dříve to byla výsada starších lid, dnes se tato nemoc dotýká i mladistvých a dětí. Degenerativní návyky se dědí a s každou novou generací se náchylnost k nemocem prohlubuje. Stáváme se nebezpečnými sami sobě.

Absolutně nerozpustná molekula

Škrobová molekula je absolutně nerozpustná. Nepodaří se vám ji narušit ve vodě, alkoholu ani éteru, proto má tak ucpávající účinek na játra. Nadměrná, ale i pravidelná konzumace obilného zrna a vynikajících pekařských výrobků má za následek tvorbu písku a kamenů ve žlučníku a ledvinách.

Produkty z mouky napomáhají ke sraženinám v cévách, kapilárách, způsobují hemeroidy, vznik nádorů, rakoviny a další zdravotní komplikace. Jelikož není škrobová molekula rozpustná a tělo neví, jak s ní naložit, vyšle ji bez absolutního využití skrze lymfatický oběh pryč z těla. V případě, že je standardní vylučovací systém přetížen povlakem na stěnách střev, který se mimo jiné také tvoří z obilných produktů, tak se stane jediným východiskem kůže. To má za následek tvorbu uhrů.

Závažné komplikace

  • Pokud by si měli bakterie vybrat nejvhodnější prostředí pro útok na náš organismus, tak by určitě volili škrobový podklad. Nebezpečí přichází v pozdějším věku, kdy orgány ztrácejí své přirozené napětí. Nepřetvořený škrob může prorazit sliznici tenkého střeva a vznikne osmóza. Krevním řečištěm putuje do jater a následně i do moče. S ostatními pozůstatky látkové přeměny se po té považuje za diabetický stav.
  • Zmazovatělý obilný škrob přijímaný z chleba a ostatních výrobků, není tak lehce stravitelnou potravinou jako ovoci a zelenina. Jeho přítomnost v našem těle ztěžuje průtok krve a v malých vlásečnicích vytváří krevní sraženiny, to má za následek křečové žíly, otevřené vředy na nohách a hromadění vody v nich.
  • Krevní cukr vytvořený z obilného škrobu přetěžuje průdušky kašlem, chrapotem a vyvolává záněty průdušek a plic.
  • Chléb mimo jiné vyvolává kvas, jakmile se tedy tento produkt dostane do teplého těla člověka 37°C, tak se tento kvas uvede do chodu. Tento neblahý efekt musí být ihned neutralizován za pomocí zásaditých minerálních látek, které jsou odňaty ze žaludeční slinivky. Při dlouhodobé konzumaci obilných produktů snadno propukne zánět slinivky břišní, žaludku nebo tvorba vředů.

Autor: Anežka,  www.PrirodniCestou.cz

Šíření tohoto originálního článku je možné pouze v nezkrácené a neupravené podobě včetně této poznámky a se všemi aktivními odkazy. Díky.

 

více

Proč se NEočkovat proti chřipce

Velmi zajímavý článek na téma očkování od MUDr. Ludmily Elekové.

více

Zamýšlejte se na tím, čím denně plníte své tělo


Připravila jsem pro vás několik zajímavých myšlenek na téma výživa z knihy Thovt – Projekt lidstvo. Jestliže jste přesvědčeni, že je pro vaši existenci např. maso nezbytné, raději tento článek vůbec nečtěte. Ti, kteří už tuší, že strava nás ovlivňuje více, než si většina dnešní společnosti připouští, přečíst určitě doporučuji… :-)

více

celkem 597 článků na 60 stranách