Čakry jsou centry pro příjem, vstřebávání a přenos životních energií. Čakrový systém je spojnicí mezi hmotou a duchem, mezi tělem a duší, mezi tím vědomým a nevědomým, mezi projeveným a neprojeveným. Čakry zrcadlí, co je a mohou pro nás být také mapou k celistvosti.

Na tělesné úrovni jednotlivé čakry korespondují a vzájemně na sebe působí s nervovými uzlinami a endokrinními žlázami, nejsou však uvnitř těla hrubohmotného, ale uvnitř toho jemnohmotného.

Každá čakra a její aktivita a otevřenost odráží určité (často nevědomé) mentální – myšlenkové vzorce vyživované emočními otisky, které většinou vznikají již při našem vlastním početí, těhotenství, porodu a v dětství. Emoční otisky z tohoto období (vztahující se zejména k 1. čakře – strachu, 2. čakře – vině a 3. čakře – studu) souvisí s životními záměry naší duše, jejíchž záměrem je samozřejmě náš osobní růst i spolutvoření s ostatními dušemi – lidmi. V dospělosti na základě těchto prvotních emočních otisků myslíme a jednáme (a potýkáme se s dalšími emocionálními otisky vztahující se k 4. čakře – smutku, 5. čakře – lžím, 6. čakře – sebeklamu, 7. čakře – lpění)